Na to, proč ani po letech není Velký pátek svátečním dnem, existuje hned několik názorů. Podle ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka je to kvůli tomu, že pro křesťany důležitý den si připomíná už méně lidí než dříve.
"Nejsme v situaci první republiky, kdy Velký pátek jako jeden z největších křesťanských svátků v roce ctila naprostá většina obyvatel. Dnes je to spíše spojeno s oslavami Velikonoc jako dnů volna než s náboženským svátkem," řekl iDNES.cz Drábek.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek s takovými argumenty nesouhlasí. "Když si vezmete poslední sčítání lidu, tak se v něm 30 procent obyvatel přihlásilo k nějaké církvi nebo existující náboženské společnosti, deset procent se prohlásilo za ateisty. A ten zbytek je co? Myslím si, že věřících je daleko více než těch, kteří se deklaratorně hlásí k církvím nebo náboženským společnostem," míní Bělobrádek.
Velký pátekKřesťané si v tento den každoročně připomínají ukřižování Ježíše Krista. Je to den přísného půstu a vzpomínání na Kristovo utrpení. Obřady na památku Umučení Páně chystají katolické kostely, bohoslužby se konají také v evangelických sborech. |
Lidovci trvají na tom, aby Velký pátek patřil mezi svátky. Za tím, proč se tak zatím nestalo, vidí předseda strany malou vůli politiků a výmluvy na ekonomické dopady. "Je tu pořád velký odpor k církvím. Musíte to dát do trojúhelníku Velký pátek - restituce majetku církví a náboženských společností - smlouva s Vatikánem. To je trojmezí, které je dominantní, a odpor je vidět jak mezi levicovým, tak pravicovým a konzervativním spektrem," domnívá se Bělobrádek. "Jednou ze zásadních výmluv je to, že by se navýšil počet dnů volna, což má své ekonomické konsekvence," dodal.
Ekonomiku by den volna navíc nezasáhl, míní analytička
Analytička Next finance Markéta Šichtařová bere ekonomickým škarohlídům vítr z plachet. "Kdyby byl jeden den volna navíc, nic by se nestalo, protože ono už se to do ekonomiky stejně propsalo. Lidé si berou volno, končí v práci dřív nebo práci jen předstírají. Takže toho moc neudělají a musí to dohnat jindy. V provozech u výrobních linek to roli nehraje, tam se bude pracovat neustále," míní Šichtařová.
Diskuse o tom, zda by Velký pátek měl být v Česku státním svátkem, se táhnou politikou přes pět let. Velkým bojovníkem za Velký pátek i sváteční Zelený čtvrtek byl senátor Martin Mejstřík. V září 2005 Senát schválil jeho návrh novely, ten však poté ztroskotal u poslanců.
V roce 2009 duchovní Tomáš Halík se senátory Soňou Paukrtovou a Jaromírem Štětinou založili internetovou petici s názvem "Vraťme Velký pátek mezi svátky". Za měsíc ji podepsalo 33 tisíc lidí. Její signatáři upozorňovali mimo jiné na to, že zákon sice stanovuje třináct státních svátků a dnů pracovního klidu, ale ve skutečnosti je jich pouze dvanáct. Den obnovy samostatného českého státu a Nový rok totiž připadají shodně na 1. ledna.
Slováci Velký pátek ctí, u nás se změna nechystá
Velký pátek uznávají jako oficiální svátek například Velká Británie, Finsko, Nizozemí, Španělsko, ale i třeba sousední Slovensko. V Dánsku a Norsku je oficiálním svátkem i Zelený čtvrtek. Ve Španělsku je státních svátků 18 a v Norsku dokonce 19. Jen 13 z nich jsou ale v severské zemi zároveň dny pracovního klidu, alespoň podle evropského úřadu práce, sítě Eures.
Ať jsou názory jakkoliv odlišné, změny se Česko jen tak nedočká. Zákon o státních svátcích spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí a to jeho novelu neplánuje. "Jako poslanec bych takovou změnu podpořil, nicméně jako resortní ministr nevidím důvod, proč ji iniciovat," říká Drábek.
