Otakar T. se 21. března pokusil oběsit na tyči závěsu oddělujícího toaletu od zbytku cely v pankrácké věznici. Dva dny poté zemřel v nemocnici. Podle Vězeňské služby nešlo sebevraždě zabránit a nebylo v silách dozorců tragédii předejít. V úmyslu sáhnout si na život by prý nezabránil ani zvýšený dohled.
Ještě týden před událostí ale ve věznicích platil pokyn vrchního ředitele pro penologii Milana Hospodky ze srpna 2009 ,"ke snižování rizik sebevražedného chování u vězněných osob." Ten upřesňoval již starší metodiku a například přesně popisoval rizika v chování vězňů, která by naznačovala, že se mohou pokusit o sebevraždu. U takových lidí pak nařizoval zvýšený dohled.
Povinnosti dozorců jsou stejné
Nařízení ale v době tragédie již neplatilo, 15. března ho totiž ředitel Vězeňské služby Jiří Tregler zrušil. Na přímou otázku, zda by šlo sebevraždě zabránit, kdyby pokyn stále platil, Vězeňská služba neodpověděla. "Zrušením předpisu není nijak omezena povinnost zaměstnanců konat v případě zjištění jakýchkoli závažných skutečností včetně indikace sebevražedných sklonů," uvedl pouze zástupce ředitele kanceláře ředitele a vedoucí oddělení vnějších vztahů Robert Káčer.
Jako důvod zrušení pokynu pak uvedl, že cílem bylo posílit pravomoci ředitelů věznic tak, aby mohli přijímat opatření "lépe odpovídající specifikům jednotlivých vězeňských zařízení".
Cela, ve které se oběsil Otakar T.
Kontroly a kontroly
Po tragické události se na případ zaměřila vnitřní kontrola, která podle Treglera nezjistila porušení předpisů. Dodal, že nepřetržitý dozor by porušoval práva obviněného a další normy. Do cel podle něj také nelze umístit kamerový systém. Od policie prý dozorci nedostali žádné pokyny pro zvláštní zacházení s mužem. Zprávu o příčinách události si vyžádal také ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
V pátek pak ve své funkci skončil ředitel pražské pankrácké věznice Radek Kutiš. K rozhodnutí jej přiměl právě tlak vyvolaný sebevraždou Otakara T.
