Po dnu plném dohadů a protikladných zpráv je jasno. Írán požádal Egypt, aby jeho dvěma vojenským plavidlům povolil průjezd Suezským průplavem do Středozemního moře. Severoafrický stát později odpoledne lodím průjezd povolil, informovala agentura Reuters.
Bylo to vůbec poprvé od islámské revoluce v roce 1979, kdy íránské námořnictvo požádalo o povolení ke vstupu do 163 kilometrů dlouhého průplavu.
Fregata Alvand a zásobovací plavidlo Charg teď nejspíš zamíří k břehům Sýrie, která je jedním z nejbližších spojenců íránského islamistického režimu na Blízkém východě.
Teherán účel vojenské výpravy nijak neupřesnil, nicméně v lednu tisková agentura Fars informovala, že kadeti íránského námořnictva se vydají skrze Suez a ve Středozemí absolvují roční cvičení.
Den plný dohadů
Informace ve čtvrtek poprvé zazněla z Izraele a později s ní přispěchala i íránská státní televize. V průběhu dne se množily dohady, zda byla íránská žádost o vstup do Suezu odmítnuta, stažena, či zda ji vůbec Teherán vznesl.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád zdraví davy při příležitosti oslav islámské revoluce (11. února 2011)
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád řeční na oslavách islámské revoluce (11. února 2011)
Fakt, že v Káhiře se o problému intenzivně jednalo, později íránské státní televizi potvrdil nejmenovaný důstojník íránského námořnictva. A mluvčí egyptského ministerstva obrany Hossám Zakí posléze podle BBC potvrdil, že jeho resort íránskou žádost zvažuje.
Zatímco žádosti o proplutí dopravních a civilních plavidel vyřizují úředníci kanálu, o povolení pro válečné lodě rozhoduje egyptské ministerstvo obrany. Podle analytiků ministerstvo jen málokdy takovou žádost zamítne.
Starosti má Káhira i Washington
Pro generály, kteří se v Egyptě chopili po pádu dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka moci, je to ale každopádně nepříjemnost. Zavázali se, že budou dodržovat mírovou smlouvu s Izraelem, který nyní proti íránskému propagandistickému manévru hlasitě protestuje.
"Izrael nemůže provokace věčně tolerovat," hrozil izraelský ministr zahraničí Avigdor Lieberman. A důstojníci v Káhiře nemohou ignorovat ani názor Spojených států, které každý rok egyptskou armádu dotují miliardou dolarů.
Protesty v Bahrajnu (14. února 2011)
Protesty v Bahrajnu (14. února 2011)
Pohyby íránského námořnictva bedlivě pozoruje přes vody Perského zálivu americká pátá flotila kotvící v Bahrajnu. Jenže i tento ostrovní stát zachvátila současná pochodeň arabských revolucí.
Šíitská většina se bouří proti sunnitské vládnoucí elitě a další eskalace nepokojů je asi to poslední, co by Američané potřebovali. Šíitští ajatolláhové v Teheránu se možná právě teď při pohledu přes Perský záliv usmívají pod svými mocnými vousy a rozhodli se, že je ten správný čas ukázat svaly.
Stoupenci režimu volají v Teheránu po krvi opozičních vůdců
Írán ale také řeší problémy u sebe doma. Úspěšné revoluce v Egyptě a Tunisku dodaly novou odvahu opozičnímu hnutí, které v roce 2009 organizovalo masivní demonstrace proti znovuzvolení prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Režim dnes zorganizoval propagandistický protiúder. V areálu Teheránské univerzity se shromáždily tisíce jeho stoupenců a vyzývaly k popravě vůdců opozice Míra Hosejna Músávího a Mahdího Karrúbího, píše ČTK.
Stoupenci režimu žádají nejpřísnější tresty pro Karrúbího a Músávího, kteří jsou již týden v domácím vězení, od pondělní zakázané opoziční demonstrace v Teheránu. Zahynuli při ní dva lidé a dalších devět lidí utrpělo zranění. Proti protestujícím tvrdě zasáhli policisté a příslušníci revolučních gard. Demonstranty rozháněli slzným plynem a obušky, desítky jich zatkli.
"Justice musí odříznout veškeré jejich kontakty s lidem. Musí se zavřít jejich dům, omezit počty příchozích tak, aby oni dva nemohli dostávat a odesílat zprávy," hřímal proti opozičním předákům v dnešním kázání Předseda ústavní Rady dohlížitelů ajatolláh Ahmad Džannatí.
