Špatně ošetření pacienti v době krize ostrouhají, lékaře právo ochrání

Po 1. březnu hrozí, že pacienta s akutním úrazem nebude mít v nemocnici kdo ošetřit, pokud lékaři hromadně odejdou. A pacient se práva nejspíš nedovolá. Zvláštní případy se budou posuzovat jinak než obvykle, a lékařům pomůže i takzvaný stav krajní nouze.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Kdo ponese právní odpovědnost, pokud do nemocnice dorazí sanitka záchranné služby s pacientem, ale nebude jej mít kdo ošetřit? A pacient kvůli okolnostem zemře, nebo svým zdravím doplatí na nouzovou situaci?

Krizi ve zdravotnictví pomůže řešit armáda

"Právní odpovědnost přísluší ve smyslu trestněprávním lékařům, ve smyslu občanskoprávním pak zdravotnickým zařízením. V březnu by při nedostatku lékařů byla tato odpovědnost výrazně modifikována, protože péče bude poskytnuta ve vážných podmínkách, v tísni. Z důvodu zásahu vyšší moci může lékař či nemocnice poskytnout při vynaložení všech sil a možností jen takovou péči, na kterou stačí, které je schopen," říká výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic a právník Stanislav Fiala.

Situaci v nemocnicích po 1. březnu přirovnal k poskytnutí první pomoci na ulici. "Lékař ošetří zraněného na ulici bez potřebného personálu a vybavení. Přestože poskytne nejvyšší možnou péči, jeho možnosti jsou omezené, proto neponese právní důsledky za to, že pacient přes všechnu jeho snahu zemře," míní Fiala. Právo podle něj v tomto případě zohledňuje, že pokud není ve vašich schopnostech odvrátit hrozící škodu, nenesete za ni odpovědnost.

KDYŽ UDĚLÁ CHYBU UNAVENÝ LÉKAŘ

Stanislav Fiala, ředitel Asociace českých a moravských nemocnic a právník:
"Pokud by pacienta ošetřil lékař, který je unavený a přetížený, i v tomto případě by se k mimořádné situaci nejspíše přihlíželo. Pokud by to došlo až k soudu, rozhodně by se přihlíželo k tomu, že vynaložil veškeré úsilí, nemohl dělat nic dalšího a byl ve svých možnostech omezen."

Ondřej Dostál, právník pracující pro občanské sdružení Platforma zdravotních pojištěnců:
"Lékaři mohou říct, že nad rámec služeb, které jim podle zákoníku práce může uložit zaměstnavatel, pracovat nebudou a odejdou domů.

Pokud tam zůstanou a budou dále pracovat, musí poskytovat především péči v rámci své kvalifikace. V případě, že by se po nich chtělo něco více, musí to vyhodnotit podle případu krajní nouze. Buď je tedy stav pacienta odkladný, stabilizovaný a dá se přeposlat do jiného zařízení, nebo se jedná o pacienta neodkladného a v takovém případě mu musím poskytnout neodkladnou pomoc. Pokud se zmýlí a bude to v rámci krajní nouze - tedy neměl dostatečně vybavené oddělení, byl znavený, došlo k extrémně vyhrocené situaci, je to okolnost vylučující odpovědnost a on by neměl být za toto stíhán."

Podobný názor na modelovou situaci má i právník pracující pro občanské sdružení Platforma zdravotních pojištěnců Ondřej Dostál. "Podle zákona musí nemocnice pacienta přijmout, pokud se jedná o porod nebo neodkladnou záležitost. Bude potřeba velmi pečlivě hodnotit, kdy je nutné pacienta nejdříve stabilizovat a poté ho poslat do jiného zařízení, které třeba ještě kapacitu má, a kdy naopak je třeba jednat okamžitě. V tomto případě ta situace krajní nouze zdravotnická zařízení ochrání," míní Dostál.

Advokát Martin Elger, který zastupuje Lékařský odborový klub, se k situaci vyjádřit nechtěl. "Záleží, v jakém režimu zdravotnictví pojede. Komentovat to v tuto chvíli nepovažuji za vhodné, stále nemáme dost informací a situaci by to jen jitřilo," uvedl.

"Smůlu mají spíše pacienti"

Ministerstvo zdravotnictví vidí odpovědnost na zdravotnických zařízeních, případně na krajích. "Záchranná služba je součástí Integrovaného záchranného systému a v pravomoci kraje, který je na svém území povinen tuto činnost koordinovat. V naznačeném případě by teoreticky šlo o odpovědnost zdravotního zařízení, které si v dostatečném předstihu nezajistilo informace o vlastní personální situaci. Dále je pak odpovědný kraj, který předem nedisponoval informacemi o takovéto hrozící situaci v daném zdravotním zařízení, coby jeho zřizovatel," míní mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Podle Ondřeje Dostála z Platformy zdravotních pojištěnců bude pro lékaře v krizové době ulehčením, že zákon stojí na jejich straně. "Pro pacienta ne, protože ten samozřejmě v takové situaci potřebuje, aby byl ošetřen a je nemyslitelné, aby jej navzdory jeho nárokům péče nebyla zajištěna. Jediná jeho možnost teoreticky je, že by žaloval zdravotní pojišťovnu, která je povinna zajistit dostupnost zdravotní péče. Velká odpovědnost je na základě listiny základních práv a svobod na státu, který musí zdravotní péči zajistit," říká Dostál.

Pacienti se v takovém případě mají možnost dožadovat finančního odškodnění nebo ochrany osobnosti.

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven a ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Jaromír Gajdáček potvrdil, že pojišťovny jsou povinny zajistit poskytování zdravotní péče svým pojištěncům v nemocnicích, se kterými uzavřely smlouvu.

Svaz zdravotních pojišťoven akci odborů a lékařů pečlivě sleduje. Oslovil všechny ředitele nemocnic, aby informovali, jak zajistí zdravotní péči o pojištěnce po 1. březnu. "Po případném obdržení oficiální zprávy z konkrétní nemocnice, že dojde k omezení dlouhodobých smluvních vztahů, jsme připraveni bezodkladně informovat naše klienty o změnách a budeme jednat o náhradním řešení s nemocnicemi, kraji i ministerstvem," ujistil Gajdáček.