Hizballáh a jeho spojenci ve středu opustili vládu premiéra Saada Harírího. Ohlášení rezignace si načasovali přesně na chvíli, kdy byl libanonský premiér na audienci u amerického prezidenta Baracka Obamy v Bílém domě.
Hizballáh ostře protestuje proti vyšetřování atentátu na jeho otce Rafíka Harírího. Před šesti lety, přesně 14. února 2005, ho zabila bomba nastražená v autě v komerční zóně Bejrútu. Mohutná exploze konvoj bývalého premiéra a miliardáře, který zbohatl na stavebním boomu v Saúdské Arábii, zcela rozmetala.
Západní mocnosti z přípravy atentátu nejdříve obvinili Sýrii. K vyšetření vraždy byl pod záštitou OSN ustanoven zvláštní mezinárodní soudní tribunál, který již brzy uzavře svá šetření. Očekává se, že ukáže prstem na Hizballáh.
Vůdce militantního šíitské hnutí Hassan Nasralláh vytrvale tvrdí, že tribunál je "izraelským projektem" a vyšetřování se snažil torpédovat výhružkami odchodu z vlády.
Prodavač v Bejrútu ukazuje klíčenky s podobenkami libanonských politiků (13. ledna 2010)
Libanonský premiér Saad Harírí (12. ledna 2010)
Urovnání vládní roztržky se snažily zprostředkovat Saúdská Arábie a Sýrie. Hizballáh si od jejich diplomatického úsilí sliboval, že Harírí přestane financovat činnost mezinárodního tribunálu, odvolá z něj libanonské soudce a prohlásí dohodu s OSN o záštitě nad tribunálem za neplatnou. Podle Harírího stoupenců byl však pád vlády lepší alternativou.
"Je dobře, že Harírí necouvl a nenechal se ponížit, spáchal by tím politickou sebevraždu," řekl listu The Guardian Nadím Šehádí z londýnského think-tanku Chatham house. Na druhou stranu Libanon nyní čeká bolestné jednání o nové vládě, kterým prezident pověřil opět Harírího.
Mocenská hra
Hizballáh, který disponuje větším arzenálem než libanonská armáda, obvinil ze sabotáže dohody Washington. Militantní hnutí je podporované Íránem a Sýrií, jejíž jednotky donedávna Libanon téměř třicet let prakticky okupovaly.
Proti charismatickému Nasralláhovi stojí miliardářský synek Harírí. Toho podporuje Saúdská Arábie, Turecko, Spojené státy a Francie. Roli Černého petra hraje Izrael, který s obavami pošilhává ke své severní hranici. Představitelé židovského státu mají dosud v živé paměti čtyři roky starý konflikt s Hizballáhem.
Pád vlády zastihl libanonského premiéra Saada Harírího během jednání s Barackem Obamou (12. ledna 2010)
Několik let poté, co Sýrie byla nucena zahanbujícím způsobem stáhnout své jednotky, vliv Damašku v Bejrútu opět stoupá. Syrský prezident Bašár Asad udržuje přátelské styky s Teheránem, hlavním patronem Hizballáhu. Spojené státy a Izrael doufaly, že libanonská emancipace od syrské okupace by toto přátelství mohlo narušit. To se ale nestalo.
Nová vlna násilí není v ničím zájmu
Analytici se shodují, že nová vláda v Bejrútu se bude rodit jen obtížně. Ta poslední vznikala pět měsíců a spolupráce uvnitř koalice během jejího osmnáctiměsíčního působení téměř nefungovala. V zemi je osmnáct různých náboženských skupin a vyznání hraje klíčovou roli při obsazování politických funkcí. Podle libanonské ústavy musí být prezident maronita, premiér sunnita a předseda parlamentu šíita.
Zprava šéf Hizballáhu Hasan Nasralláh, syrský prezident Bašár Assad a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád
Atentát na Harírího do dnešního dne otravuje politickou atmosféru v zemi, kterou palestinští uprchlíci dříve nazývali rajskou zahradou bez plotů. Může se tedy Libanon opět propadnout do krvavé občanské války, která zemi zachvátila v roce 1975?
Podle listu The Guardian není další eskalace napětí v Libanonu v zájmu žádného z klíčových hráčů. Regionální mocnosti si uvědomují, že nová vlna sektářského násilí by se mohla snadno přelít přes hranice na jejich území. Proto se budou zřejmě snažit zprostředkovat dohodu o nové vládě.
