Maďarský premiér Viktor Orbán včera ukázal, že se v evropské aréně nenechá zahnat do kouta. Francouzům vzkázal, ať neurážejí Maďarsko a vrátí se do reality, jak už to prý po telefonu udělali i němečtí kritici.
"Byl to špatný začátek, kdo by si něco takového přál?" řekl včera premiér Orbán zahraničním novinářům v Budapešti při zahájení půlročního předsednictví EU.
"Není to příjemné, ale věci se nedějí podle mých scénářů. To bychom neměli demokracii," podotkl s narážkou na přívlastky, které dostává. Za oslabení demokracie ho kritizují nejen média, ale i vlády evropských zemí. Deník Washington Post psal dokonce o "putinizaci" země.
"V letech 1998 a 2002 (kdy byl poprvé premiér) mě západní tisk přirovnával k Hitlerovi a Mussolinimu. Teď píšou, že jsem jako Putin nebo běloruský prezident. Nejsem na to pyšný. Suďte sami, jestli je to přiměřené," řekl novinářům.
Zleva: Předseda EK José Barroso, maďarský premiér Viktor Orbán a šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová
Působil při tom klidně, za otázky děkoval a nezapomněl stylově připomenout, že se podílel na pádu režimu a je zvyklý jít proti proudu. Ale vadí mu jiná věc. "Poškozuje to Maďarsko. Uráží to Maďarsko, protože je to demokratická země," dodal.
Stín nad Budapeští
Budapešť včera převzala předsednickou židli od Belgie, ale kritika jeho pověsti vše zastínila. Nová vláda, která má v parlamentu dvoutřetinovou většinu, v posledních měsících schválila na padesát novinek.
Ořezala dohled nad bankovní radou, za což si vysloužila kritiku Evropské centrální banky, přesunula soukromé penzijní fondy do státních účtů, tedy je zestátnila, zvedla DPH na 25 procent a na výdělečné obory uvalila tříletou "krizovou daň".
Ačkoliv jsou to nové, nevyšlapané cesty, největší kritika stíhá mediální zákon. Prý umožní vládě kontrolovat i pokutovat vydavatele, protože do mediální rady dosadila své lidi kolem strany Fidesz, ale i proto, že zákon má několik obecných, zneužitelných míst.
Maďaři protestují proti novému mediálnímu zákonu (6. ledna 2010)
Francie proto vyzvala, ať Maďarsko nejezdí po světě jako předsedající země EU hájit svobodu slova, ať si na to raději najde náhradníka. Kritika přišla i od německé a lucemburské vlády, ale ostře se ohradila i organizace hájící lidská práva, OBSE nebo mezinárodní tisková sdružení.
Hlavní slovo bude mít Evropská komise, jejíž odborníci zkoumají novinku, zda nejde za mantinely evropských zákonů. Orbán v tomto jediném mírně ustupuje. "Ukažte mi jedinou pasáž mediálního zákona, kterou byste nenašli v jiné evropské zemi," říká s tím, že každou udělenou pokutu bude možné dát k soudu, a ten nakonec rozhodne, nikoliv mediální rada.
"Pokud ho budeme muset změnit, budou se muset změnit i mediální zákony Francie, Německa nebo Dánska," dodává podmínku ústupku. "Přijali jsme zákon, který je podle nás v pořádku, ale svět ho kritizuje. S tím nic nenaděláme, taková je demokracie. Má role je hájit naše zákony. Maďarsko chce žít v demokracii, pro kterou se svobodně rozhodlo," dodává. Bude-li to ale EU vyžadovat, zákon upraví.
A proč vlastně s tím zákonem nepočkal na dobu, kdy nebude pod takovým drobnohledem jako nyní? "Mediální rada nefungovala, veřejná média se propadala do dluhů a zákon máme z 80. let. Nechtěl jsem za to vydat už ani pětník," vysvětluje ten, jehož vláda tvrdou cestou snižuje dluhy. "Asi to nebylo taktické, ale nebyl čas," říká.
Ani o ekonomických zákonech nepochybuje. "Půjdete naší cestou," vzkazuje. Vláda ještě v tomto půlroce hodlá změnit ústavu. A i tady věří, že ji budou další následovat. Chce ústavně zakázat zadlužování země, avšak tady ho už předešlo třeba Polsko.
EU VÍTÁ OCHOTU MAĎARŮ ZMĚNIT ZÁKONPředseda Evropské komise José Manuel Barroso v Budapešti uvítal slib maďarského premiéra, že jeho země pozmění nový mediální zákon, pokud to EU bude považovat za nutné. "Opravdu vítám skutečnost, že premiér je připraven změnit tento zákon, pokud se při jeho uplatňování v praxi ukáže, že jsou v něm nějaké problémy a že by se mohly naplnit některé obavy," řekl Barroso s tím, že věří v maďarskou demokracii. Zdroj: ČTK |
