"Chceme změnu tak, aby nejvyšší státní zástupce měl silnější pozici," prohlásil ministr. Nový nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman by se měl ujmout funkce na začátku ledna a vystřídat tak odstupující Renatu Veseckou.
Ministr prý rozpracoval celkem šest variant možného jmenování nejvyššího státního zástupce, dvě z nich ale považuje za základní.
Podle první by o postu spolurozhodoval prezident nebo Senát. Druhou možností je vznik nezávislého justičního orgánu - takzvané Nejvyšší rady justice, složené ze soudců, státních zástupců a dalších.
Podle současné praxe jmenuje státní zástupce ministr. Jméno nejvyššího státního zástupce pak navrhuje vládě, která má konečné slovo.
Předseda KSČM Vojtěch Filip v České televizi zase navrhoval, aby šéfa státních zástupců například jmenoval prezident na návrh Poslanecké sněmovny. Podle Filipa by to vedlo k odpolitizování funkce. "Tady existuje nedůvěra vůči systému," uvedl.
Pospíšil však s jeho názorem nesouhlasí, rozhodování v parlamentu je podle něj méně transparentní, protože je tajné. Proti Filipovu návrhu podle ministra hovoří i neúspěch podobného řešení na Slovensku.
Mandát by měl být časově omezený
Součástí připravované novely zákona by podle Pospíšila měl být například také časově omezený mandát nejvyššího státního zástupce nebo přesný výčet důvodů, na základě kterých může být odvolán. Výběr žalobců chce ministr změnit na všech úrovních, tedy i u okresních, krajských a vrchních státních zástupců.
Resort také zvažuje vytvoření speciálního státního zastupitelství, které by se zabývalo závažnou hospodářskou kriminalitou. Podle Filipa by pak k posílení důvěry ve státní zástupce přispělo například to, kdyby o kauzách nerozhodoval jen jeden žalobce, ale kolegium.
Podle české pobočky organizace Transparency International jsou změny jedinou možností, jak navrátit důvěru lidí ve státní zastupitelství. Organizace požaduje například i odchod pražského vrchního státního zástupce Vlastimila Rampuly a olomoucké vrchní státní zástupkyně Mileny Hojovcové.
