Kostra byla v cínové truhle téměř kompletní. Kromě kostí rakev obsahovala i skleněnou dózu, ve které byla uložena obličejová část lebky Tycha Braha. Čeští vědci ji tam vložili po prvním otevření hrobky v roce 1901 a přiložili k ní vzkaz.
"Kostra byla skutečně velmi dobře zachovalá, v podstatě úplně stejně jako v roce 1901," řekl výzkumník Niels Linnerup z Kodaňské univerzity. I obličej podle něj odpovídá tehdejším fotografiím. "Nezjistili jsme žádné známky onemocnění na kostře kromě známek degenerativní artritidy," uvedl. Podle vědců to není překvapivé u člověka učencova stáří a doby, v níž žil.
Výzkumníky potěšil především zachovalý stav vlasů i vousů. Některé byly až osm centimetrů dlouhé, pocházely z kníru, kterým se astronom pyšnil. "Jsme nadšení, protože stav vlasů a vousů je velmi zachovalý. Je to pro nás z výzkumného hlediska velice důležité, budeme z nich nukleární analýzou zjišťovat množství rtuti," dodal Linnerup.
Analyzovat vzorky vlasů i vousů budou vědci v České republice, Dánsku i Švédsku. První výsledky by mohli znát počátkem příštího roku.
Vlasy fungují jako určité záznamové médium, do kterého se vylučují prvky přítomné v organismu. "Použiji akcelerační metodu, abych změřil prvky a jejich množství v částech vlasů. Jde o metodu, která používá velmi tenký protonový paprsek, stejná se používá v Česku. Vlas budu zkoumat směrem od kořínků ke konečkům. V případě, že byl Brahe otráven, tak při známé rychlosti růstu vlasů (10 až 15 milimetrů za měsíc - pozn. red.) bychom našli zvýšené koncentrace rtuti blízko kořínků vlasů," doplnil Jan Pallon z univerzity Lund ve Švédsku.
PROČ CÍNOVÁ RAKEV?"Ostatky byly vyzvednuty během výzkumu v roce 1901. Výzkum tehdy trval několik týdnů. Po antropologickém ohledání bylo tehdejší komisí stanoveno, že ostatky Tycha Braha se musí uložit do nové, nejlépe kovové schránky, a to společně s dalšími částmi jeho pohřební výbavy (vlasy, zbytky oděvu, zbytky obutí). Cínová rakev byla vyrobena během několika dalších dnů pražským cínařem J. Schellerem. Původní Tychova rakev byla dřevěná a během 300 let se rozpadla," řekl v on-line rozhovoru na iDNES.cz vedoucí archeologického oddělení pražského Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska. |
Vzorky se naskenují i zmrazí
Vzorky, se kterými vědci pracují a které budou v následujících měsících analyzovat, se nyní naskenují. V Praze vzorek vlasů a kostí zmrazí. Výzkumníci je tak mohou použít i v budoucnu a nebude již třeba hrobku slavného dánského alchymisty a astronoma otevírat.
Dánský tým měl před otevřením hrobky v plánu prozkoumat také ostatky Brahovy manželky. Pod cihlovou klenbou se ale našly kosti nejméně čtyř lidí, takže pro vědce bude obtížné určit, které patří jeho ženě. Čeští památkáři navíc už před otevřením hrobky avizovali, že by byli rádi, kdyby se s tělem Brahovy manželky vůbec nehýbalo.
Tycho Brahe přišel v mládí v souboji o část nosu a nosil kovovou nosní protézu, v hrobce ji však vědci nenašli. Údajně ji neobjevili ani výzkumníci na počátku minulého století, ale zaznamenali tehdy zelené zbarvení nosní kosti. "Mohlo to svědčit o příměsi mědi ve stříbrné nosní násadě," řekl Jens Vellev z dánské univerzity v Aarhusu.
Mezinárodní vědecký tým zkoumá ostatky Tycha Braha.Dodal, že jeho cínová rakev obsahovala mnoho úlomků kostí. Každá z nich byla vyfotografována zvlášť. Vznikly tak tisíce fotek.
Vědci zkoumali také zachovalou textilii, ve které byl Tycho Brahe pohřben. Podle Velleva se jednalo o sváteční roucho, které nebylo určeno na běžné nošení. Struktura látky odpovídá látce, kterou vytáhli vědci při prvním otevření rakve Tycha Braha v roce 1901.
Vellev dodal, že roucho bylo podle zkoumání ušito narychlo, vědci se proto domnívají, že bylo určeno přímo na jeho pohřeb.
