"Barmánci příliš dlouho nemohli určovat svůj vlastní osud. Znovu naléháme na barmské úřady, aby propustily politické vězně," řekl Obama s tím, že v okamžiku, kdy junta zadržuje přes dvě tisícovky politických vězňů, postrádají volby jakoukoli důvěryhodnost.
Pochybnosti o demokratičnosti voleb vyjádřila i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Během návštěvy Austrálie řekla, že volby v Barmě ukazují zneužívání moci ze strany vojenské junty. Podobný postoj zaujímá i britský ministr zahraničí William Hague.
"Výsledkem voleb bude jen návrat k moci brutálního režimu, který vyraboval národní zdroje a hromadně porušuje lidská práva," řekl Hague. Stejného názoru je i šéfka evropské diplomacie Catherine Ashtonová.
Rezignace byla v průběhu voleb cítit i mezi samotnými Barmánci. Podle agentury Reuters mnozí z nich nevěřili, že vhozením lístku do volební urny mohou na životě ve své zemi cokoli změnit. I proto byla volební účast velice nízká.
Junta místo voleb zosnovala švindlKosmetické změny mají legitimizovat tyrany |
Barmánci rozhodovali o 1158 poslaneckých mandátech v jednom svazovém parlamentu a 14 regionálních shromážděních. V každém z nich je čtvrtina míst předem vyhrazena armádě.
Důkazem, že jsou volby spíše formalitou, která potvrdí nynější stav, je skutečnost, že jakékoli z vládou podporovaných stran stačí získat jen 26 procent ze zbývajících křesel, aby v zákonodárném sboru získala navrch. I kdyby opoziční strany ve volbách uspěly, neměly by tak šanci provést potřebné ústavní změny. Počet opozičních kandidátů navíc srazilo i zavedení vysokého registračního poplatku.
"Demokracie" bez disidentky Su Ťij
Junta z nich také březnovou změnou volebního zákona předem vyloučila hlavní opoziční stranu Národní ligu pro demokracii, v jejímž čele stojí vězněná disidentka Su Ťij. Strana musela ukončit svoji činnost. Poslední volby v roce 1990 přitom vyhrála s výrazným náskokem právě ona, junta jí však odmítla předat moc a politička strávila s přestávkami celkem patnáct let v domácím vězení.
Volby skončily kolem 16. hodiny našeho času a výsledky zatím nejsou k dispozici. Podle agentury AP je však téměř jisté, že Strana svazové soudržnosti a rozvoje (USDP), hlavní politická strana vojenské junty, vyjde z hlasování jako vítěz.
Volby podle agentur provázely drobné střety se skupinami menšinových povstaleckých skupin v některých pohraničních oblastech. Ve městech na průběh voleb dohlížely ozbrojené jednotky pořádkové policie, které kromě volebních místností střežily i ulice a náměstí. V průběhu voleb také opakovaně došlo k výpadkům internetu a elektřiny.
Podle britského listu Daily Telegraph už šest politických uskupení podalo na průběh voleb stížnost. Podle nich musely stovky státních zaměstnanců hodit hlas představitelům stávajícího režimu.
Barmský režim se už také připravil na případné protesty proti průběhu voleb. Vojenská junta vyhlásila na příštích 90 dní výjimečný stav, čímž případným demonstrantům de facto zabránila v pochodu ulicemi.
Jak se volí v Barmě- Nová ústava vyhrazuje vojenskému režimu v parlamentu automaticky 25 % míst - Na každou ústavní změnu je potřeba 75 % všech hlasů - V politické straně nesmí být nikdo, kdo byl usvědčen ze zločinu, což vylučuje aktivisty i politické vězně - V politice se nesmí angažovat ani církevní kruhy. Právě buddhističtí mniši byli na začátku protestů v roce 2007 - Volební zákony zakazují i pochody nebo proslovy, které by mohly poškodit image země - Volební komisi vybírá vojenská vláda |
