"V některých případech opravdu může dojít k přehodnocení rizikovosti a tím i ke zvýšení pojistného o několik tisíc korun ročně," přiblížil Milan Káňa, mluvčí Kooperativy, které Severočeši v srpnu nahlásili škody za 63,5 milionu korun.
Například pojištění rodinného domu za 3,5 milionu korun v nejméně rizikovém pásmu stojí ročně 3 150, ve druhém 4 900 a v nejrizikovějším sedm tisíc korun.
SYSTÉM AQUARIUSPojišťovny při stanovení pojistného vycházejí z rizikových pásem geografického systému Aquarius. Do něj se po zadání adresy může každý podívat, v jak rizikovém území jeho dům stojí. (Systém najdete ZDE.) Hranice se kvůli posledním povodním budou měnit. |
"Teoreticky lze udělat výjimku v případě, kdy vlastník prokáže, že má proti vodě nějaké valy nebo zábrany. Ale je to spíš teorie," přiblížil Káňa.
Podle vedení kraje jsou domů v záplavových územích tisíce. "Řada z nich byla postavena dávno, některé chaty se kdysi stavěly i bez povolení, mnohé z nich nemusí být ani evidovány v katastru nemovitostí," odhaduje mluvčí kraje Magdalena Hanáčková.
Změní se i mapy záplavových oblastí
Stejně jako mapy pojišťoven se budou měnit i mapy záplavových oblastí v kraji. "Mapují stopy po srpnové povodni. Jakého byla rozsahu, jestli stoletá nebo větší. Někde dojde ke zpřesnění map," přiblížil mluvčí Povodí Ohře Jan Svejkovský. Přibude tak míst, kde se nebude smět stavět.
Stavět není možné v červené aktivní zóně podél řek, která je spočítána na stoletou vodu. Voda ale i území těsně za ní v posledních letech pravidelně zaplavuje.
"Vně od zóny může stavební úřad povolení za určitých podmínek vydat. Tam alespoň požadujeme vyšší základy a odolný materiál. Rozhodnutí je ale na stavebním úřadu," přiblížil praxi ředitel Dolního Labe Jindřich Zídek.
Po několika posledních záplavách však respekt z rizikových oblastí pomalu roste. "Hlavně starostové z vyplavených území už obvykle nemají nemají chuť nechat cokoli stavět na zaplavených pozemcích," přiblížil Svejkovský.
Nejvíc zničené domy by se měly zbouratLidé i starostové v zaplavených územích nyní hledají viníka, kdo za obrovské škody může. Podle Petra Bauera z CHKO Labské pískovce je spíš nutné připravit se už teď na příští povodeň. Když za vámi přijdou starostové, pomůžete jim? Určitě. Třeba před dvěma roky jsme společně se starostkou obce Růžová pomohli připravit grant a analýzu, kam odvádět vodu. Opatření, která se v obcích prosazují, v některých případech nejsou na místě a při takto velkých průtocích obyvatele a majetek neochrání. Můžete uvést konkrétní případ? Třeba v Janské chtěli stavět dvě opěrné zdi v řece. Ty se staví na dvaceti, padesáti a výjimečně stoletou vodu. To všechno jsou průtoky mnohem menší, než v případě srpnových a červencových záplav. Jaké je tedy podle vás řešení? Teď nám voda ukázala, kam až se může dostat. Důležité je tam, kde to jde, vytvořit zátopové louky a území, aby se voda zpomalila, přívaly vody se nesetkávaly v jednom místě a nevytvořily jednu obří přívalovou vlnu. Stát by měl na taková opatření tlačit ve všech postižených obcích, kde to je jen možné. Co s poškozenými domy? Je to smutné či kruté, ale fatálně poškozené domy by se měly zbořit a místa po nich nechat volná a nezastavovat je. Lidé by se z takto poškozených domovů u řek měli odstěhovat? Ano. Zaplavené domy by měl stát vykoupit nebo lidem nabídnout jiný pozemek a výhodný úvěr, aby mohli začít znova. Nejde donekonečna opravovat zničené domy. Stojí to spousty peněz a energie. Ale když stát nepomůže, pak se těžko odchází. |
