"Měníme priority tak, aby byly příslušné fondy okamžitě k dispozici," prohlásila mluvčí Světové banky Mariam Altafová. Na pomoc povodněmi zpustošené zemi banka vydá v přepočtu asi 18 miliard korun.
Podle pákistánského vysokého komisaře v Británii Vadžída Šamsuly Hasana by obnova Pákistánu mohla stát 10 až 15 miliard dolarů a potrvá až pět let. Hasan proto vyzval mezinárodní společenství, aby na pomoc Pákistánu přijalo "nový Marshallův plán" (obdobu amerického programu na obnovu evropského hospodářství po druhé světové válce).
Pokud se tak nestane, hrozí podle něj destabilizace celého regionu. Islámábád vede v posledních letech válku proti islamistickým povstalcům a teď po záplavách čelí nepopulární vláda ještě silnější kritice. Obyvatelé se domnívají, že na povodňovou zkázu nedokázala včas zareagovat.
Pomoc na mnoha místech lépe zvládají muslimské charitativní organizace, z nichž některé jsou napojeny na militantní skupiny. Což budí v kabinetu obavy. Podle pákistánského šéfa diplomacie Šáha Mahmúda Kurešího tak islamisté mohou získávat další stoupence.
"Pokud má člověk hlad a žízeň a vy mu dáte vodu, nebude se ptát, jestli jste umírněný, nebo extremista," řekl Kureší v rozhovoru pro stanici BBC. "Vezme si tu vodu od vás a zachrání tak sebe a své děti. Před tímto problémem je třeba mít se na pozoru," dodal ministr.
Povodně zasáhly pětinu pákistánského území a poznamenaly životy minimálně desetiny obyvatel státu, jehož populace čítá 170 milionů. Dva miliony lidí zůstaly po záplavách bez střechy nad hlavou, nyní se těsnají v provizorních stanových městečkách a útulcích. K mnohým ještě pomoc vůbec nedorazila.
Pákistán čeká "druhá vlna smrti" - z infekčních chorob
OSN v zatopených oblastech zaznamenala první případy cholery, průjmového onemocnění, které může skončit smrtí. Největší zdravotní riziko představují právě průjmová onemocnění a úplavice, stejně tak i žloutenka typu A i E a tyfus, napsala OSN v prohlášení.
"Lidé doslova plavou ve vodě, v níž se nahromadila veškerá špína a bacily, které byly v zemi a na místech, kde chyběla standardní hygienická zařízení. Koupou se v kontaminované vodě, což evidentně znamená zdravotní riziko," podotkl Thomas Batardy z organizace Lékaři bez hranic.
Podle představitele pro humanitární záležitosti OSN Maurizia Giuliana Pákistán čeká "druhá vlna úmrtí" kvůli chorobám, které se přenášejí špinavou vodou a nedostatkem potravin. Ohroženo je podle něj kolem šesti milionů Pákistánců, z toho 3,5 milionu dětí.
S obavami všichni hledí i na budoucí úrodu, zda a kolik jí bude. Velká voda totiž zatopila 700 tisíc hektarů zemědělské půdy, kde roste pšenice, rýže a cukrová třtina.
Pokud se rolníkům v těžce poznamenaných provinciích Paňdžáb a Sindh nepodaří zasít jako obvykle v polovině září zimní úrodu, hrozí v jedné z nejchudších asijských zemí hlad. Více než sedmdesát procent obětí záplav se živí zemědělstvím.
