Výpověď Zlatuše Andělové trvala včetně odpovědí na otázky advokátů Kučery téměř hodinu a půl. Žalobkyně popsala své tři schůzky s Kučerou z února a května 2007 a v podstatě opakovala to, co zaznělo už dříve z kárné žaloby Ivy Brožové. Všech třech schůzek se účastnil také exministr spravedlnosti, advokát Pavel Němec a dvakrát se na nich objevila nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká.
První setkání se odehrálo v Ostravě u Andělové v práci a v pizzerii, druhé v jednom z brněnských hotelů a třetí v Jihlavě u příležitosti otevření nového justičního paláce. Andělová u soudu líčila, jak se schůzky odehrály a co ji vedlo k tomu, že o nich dala vědět svým nadřízeným.
Podle ní se soudce Kučera v prvním případě dotazoval na vyšetřování kauzy vicepremiéra Jiřího Čunka, na další už se ji snažil přímo ovlivnit hovorem o problémech, které jsou kvůli kauze ve vládě, a na posledním setkání ji údajně velmi překvapil výrokem, že "nezávislost justice musí jít stranou politickým zájmům".
Soudce tak prý využíval toho, že se s Andělovou zná a pojí je dobré vztahy. Cílem mělo být protahování případu Čunka. Andělová o všem informovala tehdejšího šéfa olomouckého zastupitelství Iva Ištvana a své kolegy Jana Tatárka a Josefa Malinu. Trojice žalobců mluvila před soudem také a její slova potvrdili s tím, že jim chování Kučery přišlo přinejmenším neobvyklé.
Schůzky byly údajně setkání mezi přáteli
Ištvan uvedl, že mu závažnost případu došla později, když si uvědomil souvislosti vzniklé časem. "Schůzky souvisí s procedurálním kroky v té kauze, jsem o tom přesvědčen," řekl Ištvan, ale odmítl jít do podrobností kvůli mlčenlivosti dané zákonem. "Hovořilo se o tom, jak má být vyšetřování skončeno a ono tak skončeno bylo," dodal pouze.
Kučera od začátku odmítá, že by popsané výroky vůbec vyslovil, svědkem mu byl poslední předvolaný, advokát a někdejší ministr spravedlnosti Pavel Němec. Za Andělovou jel v únoru 2007 s Kučerou údajně proto, že ho s ní pojily přátelské vztahy a stejně označil i další schůzku. "Velmi příjemné setkání, kde se hovořilo také o rodině," uvedl Němec. To, že se sešli také v Jihlavě, bylo prý zcela nahodilé a v žádném případě se to nedá označit jako jednání.
Čunkova kauza se podle jeho slov dostala na řadu také, ale důvodem byl fakt, že v té době plnila stránky novin a bylo to přirozené společenské téma a také právnicky zajímavé. Odmítl, že by se s Kučerou ptal na vyšetřování, natož aby se ho snažili ovlivnit.
Kučera: Protahovat kauzu by nemělo logiku
Při posledním setkání na slavnostním rautu v Jihlavě naopak podle něj začala o Čunkovi mluvit sama Andělová. "Tak co, už máte ve vládě náhradu za Čunka," prohodila prý u stolu. Věta, kterou měl podle ostravské žalobkyně Kučera pronést o nezávislosti justice, pak podle Němce nikdy nezazněla.
Kučera se také hájí tím, že by takový výrok neměl v dané situaci logiku, protože mohl těžko kauzu ovlivnit a pokud by to skutečně chtěl, musel by v tom pokračovat, což nedělal. Také podle něj neměl nikdo zájem na protahování řízení, ale naopak na tom, aby co nejdříve skončilo a Vesecká dokonce později vydala pokyn, aby se v kauze postupovalo co nejrychleji.
Šéfka Nejvyššího soudu v Brně Iva Brožová podala na svého podřízeného Pavla Kučeru kárnou žalobu, protože podle ní porušil povinnosti soudce a ohrozil důvěru v nezávislé rozhodování soudů a vychází přitom z výpovědi Andělové.
Předseda kárného senátu Viktor Mach jednání odročil na počátek září. Vyslechnout chce Veseckou a možná i další svědky. Mezi další důkazy zařadil Čunkův trestní spis.
Soudní líčení se stěhovalo z Olomouce do Prahy
Další případ týkající se Kučery projednával nedávno soudce Vojtěch Cepl - bývalá šéfka žalobců Marie Benešová označila vrcholné představitele justice jako mafii, protože podle ní ovlivňovali právě kauzu někdejšího vicepremiéra Čunka.
Benešová k tzv. justiční mafii přiřadila kromě Kučery žalobce z Brna Petra Coufala, jeho jihlavského kolegu Arifa Salichova, svou nástupkyni Renatu Veseckou, jejího podřízeného Karla Černovského, bývalého ministra spravedlnosti Pavla Němce a pražského žalobce Libora Grygárka. Dotyční Benešovou za její výrok žalovali a žádali omluvu, soud ji uznal pouze Grygárkovi.
Kučera je místopředsedou Vrchního soudu už od roku 1993, patří k uznávaným expertům na trestní právo. Letos oslavil 70. narozeniny, ve funkci soudce smí proto bez ohledu na výsledek kárného řízení setrvat jen do konce letošního roku. Řízení může vedle zproštění žaloby skončit důtkou, snížením platu či odvoláním z funkce. Kárný senát může dospět i k názoru, že samo projednání případu bylo dostatečným trestem.
Původně měl zasedat místně příslušný Vrchní soud v Olomouci. Nejvyšší soud ale rozhodl, že kárné řízení přestěhuje do Prahy. O přesunutí požádal sám Kučera, zdůvodnil to kolegiálními vztahy s olomouckými soudci. To, že kárný senát NS skutečně delegoval případ do hlavního města, je podle některých komentářů ale výhodné právě pro Kučeru. Brožová chtěla, aby kauza zůstala v Olomouci.
