I když pro někoho mohl mít koncert s třemi předskokany charakter minifestivalu, bylo jasné, že skutečná hvězda byla jen jedna. Ještě kolem šesté hodiny byl stadion sotva ze třetiny plný, ochozy zely prázdnotou a kapelám přihlížel zejména slušně zaplněný sektor pro stání u pódia.
Absint pro maminku
Dvacetiminutové vystoupení kytaristy a zpěváka Butche Walkera nepřekročilo stín obyčejného, slušné udělaného rockového písničkářství. Každopádně dar showmanství mu upřít nelze. V závěru svého koncertu publikum přiměl dokonce tleskat s rukama nad hlavou.
V sedm na scénu nakráčela nejslavnější z předkapel - američtí poppunkeři Good Charlotte. I když publikum zásobovali hláškami o nejkrásnějším městě a skvělém koncertu, jejich muzice ten večer chyběl větší zápal. Funkci zahřívače pódia splnili především věčným vyřváváním "yeah", k němuž se nechala vyhecovat i část publika.
Patnáct minut po osmé bylo jasné, proč vedle pódia stojí jeřáb. Svoje halové turné končila Pink zpíváním ve vzduchu. Teď na pódium seskočila z obří barevné krychle zavěšené vysoko nad středem areálu.
Kapela mezitím začala hrát první velký hit Pink, písničku Get The Party Started. Z necelé půlky zaplněný stadion aplaudoval a při následující Funhouse už pěl refrén společně se zpěvačkou, která neměla ani chvilku, aby se jí z toho skoku zvedl žaludek.
Scéně dominovala velká projekce, samotné pódium se záhy proměnilo ve velký karneval. Při písničce Bad Influence se po něm proháněly tanečnice v barevných šatech. A každý pohyb na pódiu byl do detailů secvičený. V půlce písně Just Like A Pill Pink odložila šaty a písničku dozpívala jen spoře oděná.
Co se týče repertoáru a scény, od loňského halového turné se skutečně v mnohem lišil. Různých efektu a kousků spíš ubylo. O to víc však s každou písničkou vynikalo, že Pink je excelentní, energická zpěvačka a performerka, kterou je radost poslouchat. Třeba písničku Sober (střízlivá) uvedla slovy, že se diví, že po její včerejší noci v Praze zbyl nějaký alkohol.
Že to není jenom chladně secvičená velkolepá show, potvrdil nástup akustických I Don't Believe You a Dear Mr. President. V půlce první se Pink pobaveně zastavila a zprdla člověka, jenž si v dramatické pauze povídal pod pódiem, před druhou své přítomné matce z pódia objednávala víno a absint.
Po deváté se konečně začalo stmívat a Pink na pódium přizvala svého "předskokana, spoluautora písniček a picího kámoše" Butche Walkera. S tím zazpívala duet Mean a pak "živý remix" My Generation od The Who a Basket Case od Green Day. Došlo i na Roxanne od The Police. Při té Pink ještě připomněla něco ze svých kaskadérských kousků. Pokřižovala se, vlezla do zorbingové koule a během finiše písničky v ní obkroužila publikum po rukou a hlavách fanoušků.
Navzdory pádu zase na lano
S blížícím se vrcholem koncertu nebylo snadné najít v aréně místo, kde by někdo netancoval. Publikum si zkrátka Pink opět strhla na svou stranu. Nebyl to ani zdaleka takový barevný rej, ze kterého se ježily chlupy na rukou, jako když u nás koncertovala minule. Ale spontaneita Pink slušela, i když během koncertu moc oblečků nepřevlékla.
A finále? To opět stálo za to. Přestože v Norimberku nedávno při přídavku So What spadla z pódia, tentokrát se znovu nechala připoutat k lanům a během písničky se vznášela a točila do všech stran přímo nad hlavami arény tak, že se jí každý mohl skoro dotknout. Když zpívala hlavou dolů či se točila kolem vlastní osy, nezbývalo než zopakovat, že její Funhouse opravdu patří mezi nejlepší z velkolepých turné, které lze v současnosti vidět.
PINK
Praha, 20. července 2010.
Předkapely: Xindl X, Butch Walker a Good Charlotte. Pořadatel: Live Nation.
Hodnocení MF DNES: 90 %
