Báňský úřad zakázal ražbu tunelu Blanka, chce nový geologický průzkum

Báňský úřad nařídil zpracování nového geologického průzkumu a přepracování dokumentace k tunelu Blanka. Do té doby zakázal další ražbu. Řekl to ředitel báňsko-technické sekce úřadu Dušan Havel. Úřad tak reagoval na propad tunelu, po kterém v noci na úterý vznikl v Praze 6 kráter.

Propad v Myslbekově ulici | foto: Radek Cihla, iDNES.cz

"V místě onoho propadu se nacházejí sklepní prostory, je třeba prostor doprozkoumat z hlediska nadložních vrstev a s ohledem na okolní objekty," řekl iDNES.cz Dušan Havel z Českého báňského úřadu.

Podle Havla není možné, aby se propad tunelu opakoval. Proto úřad nařídil nový geologický průzkum a přepracování provozní dokumentace, která zahrnuje technologický postup a projektovou dokumentaci. Teprve poté by mohl úřad ražbu znovu povolit. Jak dlouho bude přepracování trvat, Havel neuvedl. Nedokázala to odhadnout ani stavební firma Metrostav.

TUNEL BLANKA

Tunelový komplex Blanka, který se začal stavět v roce 2007, bude největší podzemní stavbou v Česku a také nejdelším městským tunelem v Evropě. Má být součástí severozápadní části městského okruhu. Stavební práce na tunelovém komplexu vyjdou Prahu na 21,2 miliardy korun, technologie budou stát dalších 4,5 miliardy korun.

Případ vyšetřuje policie i Obvodní báňský úřad Kladno. "Předběžné výsledky by mohly být do dvou měsíců," uvedl Havel. Na vyšetřování může navázat případně správní řízení o udělení pokuty.

Nejde přitom však o první podobný případ spojený s budováním tunelu Blanka - v květnu a říjnu 2008 se propadla půda ve Stromovce.

Primátor Pavel Bém oznámil, že kvůli propadu podává trestní oznámení na neznámého pachatele.

Trestní oznámení pro podezření z veřejného ohrožení podala také Praha. Podle primátora hlavní město zváží, zda může od smlouvy se stavební firmou Metrostav odstoupit. Posoudí to právníci.

GEODET O TUNELU BLANKA

Závaly při ražbě tunelů zvláště v Praze nelze zcela vyloučit, ale jen omezit častým měřením poklesu půdy, pomalejší ražbou a použitím kvalitnější technologie, odpovídající lépe složitosti území. V souvislosti s posledním propadem tunelu Blanka to řekl geodet František Beneš, bývalý ředitel Výzkumného ústavu geodetického, topografického a kartografického.

Závaly nelze vyloučit proto, že podzemí hlavního města je silně podtunelované. Podloží nepoznamenané lidskou činností je často v nižších hloubkách než nově ražený tunel.

Stabilita území Prahy se ale podle Beneše sleduje už od roku 1870. Je proto možné určit lokality, kde dochází k poklesům. Jsou to například všechna místa u Vltavy. "Vůbec se proto nedivím, že se tunel propadl ve Stromovce," uvedl. Ale ani tam se to podle něj při použití dražších technologií a pomalejší ražbě stát nemuselo. Vede tam Rudolfova štola a funguje, dodal.

Beneše naopak překvapil nejnovější zával poblíž Brusnice, protože tato místa jsou mnohokrát podtunelovaná, a nic se při tom nepřihodilo. Je tam ale také mnoho podzemních staveb vybudovaných ve "zvláštních režimech", tedy tajných. "Skutečně je možné, že tam došlo ke shodě nějakých náhod, to asi nezjistíte," uvedl.

"Další zával by byla ohromná smůla," dodal Beneš.

V poslední době se podle něj sice změnily metrologie a normalizace, takže státní normy a na ně navazující technické předpisy nejsou závazné. V odběratelsko-dodavatelských vztazích je ale možné dohodnout, že se podle nich bude postupovat. To se týká i tunelu Blanka.