Soud řeší mafiánskou vraždu, mezi obžalovanými je i „vor v zakoně“

Za extrémně přísných bezpečnostních opatření se pražský městský soud začal zabývat případem údajného "vora v zakoně" Andranika Soghojana a dalších pěti obžalovaných ze zemí bývalého Sovětského svazu. Právě Soghojan podle policie stojí za vraždou řidiče šéfa společnosti Sazka.

Obžalovaný Andranik Soghojan | foto: ČTK

Podle spisu je Soghojan jakýmsi kápem kápů jednotlivých zločineckých gangů. Podle tradice má řešit hádky a spory mezi skupinami.

Soud provázejí opatření, na jaká veřejnost ani samotný soud nejsou zvyklé. Před vstupem do síně prochází každý návštěvník samostatnou prohlídkou, včetně očichání psem vycvičeným na hledání výbušnin.

Test trvá asi minutu, přičemž člověk sedí na židli s rukama za hlavou. V

vor v zakoně

V překladu "legální zloděj" je všemi ruskojazyčnými skupinami uznaný "koordinátor". Má za úkol mírnit spory mezi jednotlivými zločineckými organizacemi.
Bezpečnostní informační služba už v roce 2007 uvedla, že byl "vor v zakoně" zvolen ruskojazyčnými skupinami i na území Česka. (čtěte Ruské mafie si dělí Česko). Tradice těchto "kmotrů" sahá do 30. let minulého století. Tehdy vznikala speciální kasta lidí, kteří bývali "korunováni" na sněmech šéfů zločineckých band. "Vor v zakoně" musel dodržovat speciální kodex, který mu například zakazoval pracovat a mít rodinu. Jejich úkolem pak bylo především udržovat klid mezi konkurenčními zločineckými skupinami, dohadovat jednotlivá pole působnosti, případně trestat zrádce. Na území bývalého SSSR nyní působí asi "700 vorů v zakoně". Dvě třetiny tvoří Rusové a Gruzíni. Nejvíce jich je v Moskvě.

okolí soudu jsou policejní hlídky. Veřejnost se do soudní síně dostane jen na vstupenky, kterých je denně k dispozici 50.

Proces se navíc z bezpečnostních důvodů koná v budově Vrchního soudu v Praze. Dnes se do soudní síně přišlo podívat i několik příbuzných obžalovaných.

Vražedný omyl

Soghojan si v roce 2007 údajně objednal vraždu arménského podnikatele, kterou chtěl zastrašit arménskou komunitu žijící v Praze a získat vliv nad komunitou čečenskou. Při dvojnásobném omylu najatého vraha byl v centru metropole těžce zraněn jiný Armén a zemřel mladý řidič společnosti Sazka. (o případu vraždy čtěte více zde)

Podle obžaloby se Soghojan a Rus Gilani Alijev domluvili koncem října 2007 na likvidaci arménského podnikatele, který se údajně provinil proti nepsaným zločineckým zákonům tím, že ze získané částky jednoho milionu amerických dolarů neodevzdal polovinu do společné pokladny.

Alijev prý pověřil zajištěním likvidace Arména dalšího z obžalovaných Magomeda Alijeva, který si pak na vraždu zjednal Ukrajince Timura Treťjakova a 13. listopadu 2007 ho dovezl na Václavské náměstí. Tam Treťjakov napadl nožem podnikatele, o němž se mylně domníval, že je zamýšlenou obětí. Pobodanému zachránil život rychlý lékařský zákrok.

O 14 dní později se Treťjakov pokusil provést objednanou vraždu znovu. Od dalších obžalovaných Arsena Arakeljana a Arsena Kakosjana dostal informaci, že nepohodlný Armén bydlí na Vinohradech a jezdí luxusním vozem Bentley. Treťjakov se ale i tentokrát spletl v osobě oběti a zastřelil pětadvacetiletého otce dvou dětí, který na Vinohrady shodou okolností přijel s luxusním vozem ředitele společnosti Sazka.

Tajný agent BIS udal vraha

V kauze sehrála důležitou roli Bezpečnostní informační služba, která měla v bandě svého informátora. Tagir Tarsžojev, který s vrahem mladého řidiče spáchal jiný zločin, totiž přes další osobu policii informoval, kdo řidiče zabil. On také zřejmě dostal odměnu půl milionu korun, kterou Sazka vypsala za dopadení vraha. (více o úloze BIS můžete číst zde)

V organizování pronásledování Arména prý Soghojan pokračoval i později. V říjnu 2008 a únoru 2009 podle obžaloby pověřil Arakeljana sestavením dvou skupin, které měly podnikatele vyhledat, sledovat a předvést před Soghojana. V jedné ze skupin byl i poslední z obžalovaných Roman Melkonjan.

K dalšímu sledování už nedošlo, protože Soghojana a Arakeljana loni v březnu zadržela policie. Najatého vraha Treťjakova loni soudy potrestaly 22 lety vězení. Původně dostal doživotní trest, odvolací vrchní soud pak ale potrestání zmírnil.