Slunce svítí málo, často prší a úroda proto hnije. Nastává hlad a nepokoje, ceny potravin letí nahoru. Nějak tak lze shrnout hollywoodskou vizi, co může způsobit výbuch velké sopky.
VULKÁNY A KLIMAPři výbuchu sopky se do ovzduší dostanou prachové částice, bránící průniku slunečních paprsků. To Zemi ochladí. Také jsou častější deště, prach funguje jako tzv. "nukleační jádra mraků". Zatímco prach z troposféry vyprší, z výše umístěné stratosféry sedimentuje pomaleji. Trvá to i měsíce. Globální pokles teploty kvůli velké erupci obvykle bývá v řádu desetin stupně Celsia. Například exploze Mount Pinatubo v roce 1991 snížila dočasně teplotu o 0,5 stupně. Kataklyzmatická exploze vulkánu Krakatoa v roce 1883 snížila teplotu o 1,2 stupně Celsia. |
Procitnutí islandského vulkánu Eyjafjallajökull (aktuální dění včetně on-line reportáže sledujte zde) je zatím těžké hodnotit, klimatologové své modely teprve počítají.
Geolog Václav Cílek říká: "Když začne kouřit sopka, není to ještě katastrofa. Zatím nevíme, co z této exploze bude. Ale měli bychom zpozornět, a to hodně." Lidstvo si totiž podle Cílka příliš neuvědomuje, jak je zranitelné.
"Žijeme od sklizně ke sklizni. Nevím přesně, jaké jsou strategické zásoby potravin, ale někde jsem viděl údaj, že už klesly na 26 dní. Kdysi to bývalo 120," vysvětluje ředitel Geologického ústavu Akademie věd a autor řady knih o vztazích člověka k přírodě a planetě. A zachmuřeně naznačuje, že ani těch 26 dní nemusí být jistých.
Ze scénářů, které by mohly Evropanům notně zkomplikovat život, zmiňuje právě masivní sopečnou erupci a sucho. "Ale obilí se vždycky nějaké urodí. Kdežto kvůli sopečným výbuchům a ovlivnění klimatu dříve umíraly civilizace."
Na rozdíl od pravěkých civilizací umíme potraviny snáze dovážet. A skladování velkých zásob něco stojí, i proto není natolik v módě jako kdysi - už Bible vypráví o tom, jak Josef v Egyptě střádal zásoby na sedm hladových let.
Pokud by se nynější aktivita Eyjafjallajökullu měla nějak projevit, musela by ale sopka podle meteorologa Milana Šálka z ČHMÚ být aktivnější. "Zatím je to předčasné hodnotit. Kdyby ta sopka soptila ještě týdny, bylo by to jiné," řekl iDNES.cz Šálek.
Zatím se spíše ruší lety a zavírají letiště
Hmatatelnějším důsledkem tak zatím je výrazné omezení letecké dopravy nad Evropou. Nad starým kontinentem se denně při běžném provozu uskuteční na 28 tisíc letových pohybů, ve čtvrtek se jich čtvrtina zrušila. Zcela svůj vzdušný prostor uzavřelo třeba Spojené království.
Ostře sledované bude i Polsko, kam se o víkendu chystá sletět řada politiků kvůli pohřbu prezidenta Lecha Kaczynského, který zahynul v sobotu při letecké nehodě. (o možném odkladu pohřbu čtěte zde)
Animace z družice Eumetsat. Prach z islandské sopky je vidět jako jasně oranžová barva.
