Obdélný sál o rozměrech 47 krát 24 metrů a s osmnácti okny je tradičním dějištěm volby prezidenta - jeho jméno je ovšem v historii zmíněno v mnoha jiných souvislostech.
V únoru 2008 rozhodly hlasy politiků ve Španělském sále o staronovém prezidentovi, když Václav Klaus porazil Jana Švejnara. Ve třetím kole se mu podařilo získat 141 hlasů, jeho vyzyvatel měl 111.
V květnu 2006 tleskal sál britské návrhářce Vivienne Westwoodové. Na Hradě uspořádala svou retrospektivní přehlídku. Trvala necelou hodinu a shlédlo ji na 500 vybraných hostů včetně první dámy Livie Klausové.
Na začátku května 2004 vstoupilo Česko do Evropské unie, která se rozrostla na 25 členů. Součástí oslav byla i recepce ve Španělském sále, které se zúčastnil mimo jiné tehdejší premiér Vladimír Špidla.
V lednu 2003 se ve Španělském sále loučil s poslanci a senátory prezident Václav Havel. V projevu slíbil, že nezmizí z veřejného života. Po poděkování předsedy Sněmovny Lubomíra Zaorálka sál opustil a volbu svého nástupce Václava Klause sledoval v hradní kanceláři.
Česká republika se spolu s Polskem a Maďarskem stala 12. března 1999 členem NATO. Česko se stalo 17. zemí, která vstoupila do Severoatlantické aliance. Smlouvu ve Španělském sále stvrdil podpisem tehdejší prezident Václav Havel.
V roce 1970 slavili komunisté ve Španělském sále 25.výročí osvobození Československa Rudou armádou. Nechyběli ani zástupci Sovětského svazu v čele s prezidentem Leonidem Iljičem Brežněvem. Tradiční součástí podobných oslav byl i polibek čelních představitelů.
V roce 1968 slavili komunisté ve Španělském sále 20. výročí Vítězného února. V jejich čele už počátku ledna stál Alexandr Dubček. Měsíc po oslavě abdikoval prezident Antonín Novotný.
Rakev prezidenta Antonína Zápotockého střežila v roce 1957 ve Španělském sále čestná stráž pionýrů. Prezidentem se stal v březnu 1953. Za čtyři roky zemřel na infarkt.
Cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund byli v roce 1953 ve Španělském sále vyznamenání Řádem republiky. Gratulovat jim přišel velvyslanec SSSR v Praze A. J. Bogomolov (duhý zleva) a ministr kultury Václav Kopecký. V té době měli cestovatelé za sebou svou první cestu, a to Afrikou a Jižní Amerikou.