Radovan Karadžič v úvodu řekl, že na počátku krvavých válek v Bosně byla snaha Srbů bránit svá práva.
"Nejsem tu proto, abych se obhajoval jako obyčejný smrtelník, kterým jsem, ale abych obhajoval velikost jednoho malého národa v Bosně a Hercegovině, který musel 500 let trpět, a to bosenských Srbů," prohlásil Karadžič ve svém úvodním vystoupení.
"Budu bránit náš národ a jeho věc, která je spravedlivá a svatá, a tím se obhájím i já sám," dodal. Bosenští Srbové podle něj nikdy neměli žádný úmysl, natož plán na vyhnání Bosňáků (dříve Muslimů) a Chorvatů z území Republiky srbské v Bosně.
PŘÍPAD KARADŽIČČtyřiašedesátiletý Karadžič je obžalován z genocidy, válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, jichž se prý dopustil během války v Bosně v letech 1992-1995. Dopaden byl v červenci 2008 v Bělehradě po 13 letech ukrývání. Hrozí mu doživotní vězení. |
Karadžič se před tribunálem objevil v tmavém obleku a celou obhajobu četl srbsky z připraveného papíru. O sobě často hovořil ve třetí osobě a svá tvrzení dokazoval video i audio ukázkami.
Zneužil sílu nacionalismu, tvrdí žaloba
Žaloba Karadžiče viní hlavně z podílu na masakru ve Srebrenici, kde bosenští Srbové zabili přes 7000 muslimských mužů a chlapců, a na bombardování Sarajeva, které si během 44 měsíců vyžádalo na 10 tisíc obětí.
"Obžalovaný zneužil sílu nacionalismu, nenávisti a strachu, aby realizoval svou vizi etnicky rozdělené Bosny," prohlásil v úvodním vystoupení americký žalobce Alan Tieger.
Připomněl, že Karadžić chtěl spolu se svým jugoslávským protějškem vytvořit Velké Srbsko zahrnující 60 procent Bosny, ačkoli Srbové tvořili stěží třetinu bosenského obyvatelstva.
Karadžič po začátku procesu loni 26. října opakoval svoji mantru, že nedostal dost času prostudovat spisy a připravit si obhajobu. Dnes s ním proto v soudní místnosti zasedl právník, kterého mu v listopadu přidělil soud. Proces by měl pokračovat argumenty žalobců (o obstrukcích Karadžiče v listopadu čtěte zde).