"Výsledné analýzy vzorků krve s určitostí vyvrátily možnost, že je slonice Delhi březí. Hladina progesteronu klesla pod kritickou hranici, což je průkazným znakem, že inseminace, která se uskutečnila 1. listopadu loňského roku, nebyla úspěšná," informovala mluvčí ústecké zoo Věra Vrabcová.
Slonice Delhi už umělé oplodnění úspěšně podstoupila před 8 lety, a to jako vůbec první samice slona indického v Evropě. Mládě se však narodilo mrtvé.
To, že se Delhi tentokrát nepodařilo oplodnit, není podle vedení zoo nijak drtivý neúspěch - úspěšnost po jedné inseminaci není ze statistického hlediska nikdy stoprocentní. "Ovlivňuje to mnoho faktorů - při první inseminaci v roce 2002 se to povedlo napoprvé. Když tehdy přijeli kolegové z Berlína, byli z toho sami potěšeni, protože se hodně často stává, že se inseminace musí několikrát opakovat," podotkla Vrabcová.
Ústecká zoo byla v tomto případě také průkopníkem metody, kdy se umělé oplodnění provádělo za použití zmraženého spermatu. Jeho dárcem byl samec Calwin, který žije v ostravské zoo. "Také fakt, že inseminace byla provedena zmraženým spermatem, což je neprozkoušená metoda dostatečně, může být důvodem tohoto výsledku," upozornila Vrabcová.
Ústecká zoo se ale nevzdává, a pokud to zdravotní stav Delhi umožní, pokusí se o umělé oplodnění znovu.
