V normálních podmínkách Trachta pracuje na oddělení dětské chirurgie pražské motolské nemocnice. Na Haiti v improvizovaných podmínkách na ulicích operoval na osm desítek lidí.
Kdo je Jan TrachtaJan Trachta (32 let) pracuje jako lékař oddělení dětské chirurgie pražské motolské nemocnice. S Lékaři bez hranic spolupracuje od roku 2008, kdy odjel na první misi do Demokratické republiky Kongo. Na podzim 2009 se do válkou zasaženého Konga vrátil v rámci své druhé mise. Potřetí posílil chirurgické týmy v rámci krizové intervence Lékařů bez hranic na Haiti. |
Emočně náročné pak bylo ošetření lidí, kteří ztratili části obličeje nebo dětí, jimž bloky betonu amputovaly třeba horní končetiny.
Mezi nejčastější Trachtovy pacienty patřili lidé s otevřenými zhnisanými ranami. "Nepamatuju si jedinou čistou ránu. Lidé leželi po zemětřesení na ulici několik dní, než se jim dostalo pomoci. Nevládním organizacím trvalo dlouho, než dokázaly všem pacientům poskytnout první ošetření," popisuje Trachta.
Další velkou skupinou zranění podle něj byly otevřené i běžné zlomeniny. "Ty otevřené byly obzvlášť závažné. Do ran se dostala infekce a takové případy často končily amputací," vzpomíná lékař.
Ostatní poranění byla spíš vzácná. Zranění hrudníku nebo hlavy byla natolik závažná, že lidé většinou zemřeli, než se k nim dostala pomoc. To ovlivnilo i práci týmu Lékařů bez hranic. V žádné krizové oblasti nestačí jejich kapacity na to, aby pomohli všem raněným. Musí tak určit, koho ošetří a koho nikoli.
"Na Haiti bylo procento těch, kterým se pomoci nedalo, v porovnání s ostatními krizovými oblastmi poměrně malé," konstatoval dvaatřicetiletý lékař.
Pracovalo se hlavně na ulicích. Budovy nemocnic, pokud zůstaly vůbec stát, měly narušenou statiku, nebo se do nich lidé báli sami vstoupit. "Pracovat uvnitř bylo natolik stresující, že to odmítal i personál, místní i náš. Pracovali jsme tedy před nemocnicemi, na chodnících a prostranstvích před nemocnicemi," líčí Jan Trachta.
Z nemocnic se dala použít část vybavení, třeba postele nebo stojany na infuze, zbytek si organizace sama přivezla.
Kromě lidí aktuálně zraněných při zemětřesení se lékaři starali i o další "běžné pacienty". "Zhroutil se celý zdravotnický systém, v celém Port-au-Prince nebyla jediná funkční nemocnice. Bylo třeba pomoci například těhotným ženám, které potřebovaly provést císařský řez nebo zastavit krvácení," vzpomíná lékař.
Do ulic se vrací pomalu život
Situace se podle Trachty den ode dne lepšila. "Do ulic se vracel život. Objevovali se prodavači s drobným zbožím, vodou, potravinami. Lidé začali vykonávat běžné pochůzky," popsal lékař.
Nedávnou tragédii ale neustále připomínají lidé, kteří přišli při zemětřesení o střechu nad hlavou. Zaplnili všechna volná prostranství s věcmi, které zachránili z trosek.
Kdo je Jan BártaJan Bárta se narodil před 53 roky v Ústí nad Orlicí jako syn adventistického faráře. Vystudoval původně propagační výtvarnictví a pak také teologii, kterou dokončil až dlouho po listopadové revoluci. Mezitím pracoval například dvanáct let v Dole Paskov, žil také v Kanadě a na Aljašce. S humanitární organizací Adra spolupracuje od roku 1995, kdy vyjel do Čečenska. Vede ji od září 2004. Jan Bárta je ženatý, má tři děti a dvě vnoučata. Jeho koníčkem je malířství. |
Podobnou zkušenost má i ředitel humanitární organizace Adra Jan Bárta, který se z Haiti vrátil ve středu po necelém týdnu na místě. "Musím říct, že jsem měl horší očekávání. Překvapilo mě, že v Port-au-Prince už fungují trhy, ženy sedí u stánku a prodávají," popsal Bárta, který v postižené oblasti s kolegou, odborníkem na udržitelné energie a vodu, monitoroval situaci a připravoval konkrétní projekty pomoci.
Nejhorším zážitkem pro něj byly návštěvy improvizovaných nemocnic. "Když vidíte maminku, jak kojí své tříměsíční miminko, které nemá ručičku, nebo mladou ženu bez končetin, to jsou opravdu tragédie," líčí Bárta a dodává, že bolest přetrvá v lidech hodně dlouho.
Lidem by podle něj mohlo pomoci, jak je rodina na Haiti soudržná a široká. Průměrně mívá kolem patnácti lidí. "Dalším faktorem je, že jsou zde lidé hodně věřící a v rámci náboženských skupin a komunit jsou schopni něco zorganizovat a pomoct si," zamýšlí se Bárta.
Problematické naopak může být, že lidé neumí hospodařit s humanitární pomocí. "Třeba v Pákistánu po zemětřesení dostali lidé zásoby na pět týdnů dopředu a dokázali s tím hospodařit. To tady neplatí, tady mají tendenci se zásobami začít obchodovat nebo je sníst," přibližuje Jan Bárta.
Česká pobočka Adry se na Haiti zaměřuje na nepotravinovou pomoc. Distribuuje například hygienické balíčky, stany, rohože, deky nebo moskytiéry. "Schyluje se k období dešťů, pomoc bude třeba přizpůsobit," uzavírá Bárta.
Pomoci mohou i ČešiOrganizace Člověk v tísni (ČVT) a Arcidiecézní charita Olomouc (ACHO) vyhlásily finanční sbírky na pomoc obětem úterního ničivého zemětřesení na Haiti. - Člověk v tísni - konto 40954095/0300 u ČSOB. Od odpoledne začnou fungovat dárcovské sms ve formě "DMS SOSHAITI" odesílané na číslo 87777. - Číslo konta Arcidiecézní charita Olomouc u Komerční banky je 35-1868350237/0100, variabilní symbol 99999. - ADRA připravuje vyslání humanitární pomoci, na kterou lze přispět zasláním finančních prostředků na účet č. 4028 4028/0300, variabilní symbol 391, nebo zasláním dárcovské sms v hodnotě 30Kč ve formě DMS ADRA na číslo 87777 - Lékaři bez hranic vyhlásili veřejnou sbírku na pomoc obětem zemětřesení na Haiti a do oblasti posílají také chirurga z ČR.Číslo sbírkového účtu: 210 10 50 700 / 2700, variabilní symbol 111. |
