Původní nápis Arbeit macht Frei (Práce osvobozuje) nad hlavní bránou do vyhlazovacího tábora byl ukraden 18. prosince a rozřezán na tři kusy. Z krádeže je obviněno pět Poláků. Ti podle vyšetřovatelů pracovali na objednávku Švéda Anderse Högströma, který byl v devadesátých letech šéfem švédské extremistické strany Národněsocialistická fronta.
Originál nápisu vrátila polská policie muzeu 21. ledna. Mluvčí muzea v Osvětimi Jaroslaw Mensfelt řekl, že než se originální tabule vrátí na bránu muzea, musejí ji opravit konzervátoři a musí bezvadně fungovat zabezpečení muzea.
Minulou středu byl v souvislosti s prosincovou krádeží propuštěn vedoucí směny ochranky, která v době krádeže muzeum hlídala. V osudnou noc prý selhal lidský faktor. - více o krádeži nápisu Arbeit macht frei zde
"Málo se mluví o těch, kteří přežili"
Na vzpomínkový akt přijelo do Osvětimi přibližně 150 bývalých vězňů, mnoho z nich společně se svými potomky. V osvětimské továrně na smrt v době druhé světové války zahynulo 1,1 milionu lidí, z toho většina Židů, dále také Poláci, Romové nebo sovětští váleční zajatci. Za oběti se rozhodli společně pomodlit rabíni i křesťanští duchovní.
Svět si Osvětim spojuje především se vzpomínkami na ty, co zemřeli, poučit by se měl ale hlavně od těch, kteří přežili, řekla novinářům Eva Korová, která v Osvětimi před 65 lety zažila osvobození Rudou armádou.
"Dnes se klade moc velký důraz na vzpomínání, na mrtvé, málo se mluví o těch, kteří přežili - Hitlerovi, Mengelemu, nacistům navzdory," myslí si
Korová, rozená Mozesová, která do Osvětimi přijela jako desetiletá spolu se sestrou v květnu 1944 transportem ze Sedmihradska v Rumunsku. Dnes žije v americké Indianě.
Vzpomínky v Osvětimi se za Polsko účastnil prezident Lech Kaczynski a premiér Donald Tusk, za Izrael předseda vlády Benjamin Netanjahu (na snímku vlevo). "Myslím si, že tragédií Židů bylo to, že nemohli včas pochopit, jaké nebezpečí jim hrozí a poté, co to poznali, neměli možnost se bránit," řekl
Netanjahu. "Nyní jsme národem, který se sám může bránit a jsme zemí, která může svět varovat před hrozícím nebezpečím," dodal.
Média se shodují, že letos je účast na vzpomínkovém shromáždění slabší, než se čekalo. Polský premiér Tusk si přál, aby přijela německá kancléřka Angela Merkelová. Místo ní ale Německo zastupuje pověřenkyně pro německo-polské vztahy Cornelia Pieperová a místopředsedkyně Spolkového sněmu Petra Pauová.
Před pěti lety byl mezi hosty také český prezident Václav Klaus, letos Česko zastupuje velvyslanec v Polsku Jan Sechter.
Papež: Vzpomínka na všechny oběti, zejména židovské
Ve Vatikánu připomněl Den holokaustu papež Benedikt XVI. odsouzením "neslýchané brutality" v nacistických koncentračních táborech. Ve svém rodném jazyce se obrátil na německé poutníky a zdůraznil, že nacistické hrůzy připomínají, že je třeba chovat úctu k lidskému životu. Dnešní výročí je podle Benedikta zasvěceno památce všech obětí těchto zločinů, zvláště pak Židům.
Benedikt XVI., vlastním jménem Joseph Ratzinger, který v době nacismu vyrůstal, se v roce 1941, ve věku 14 let, nevyhnul členství ve svazu hitlerovské mládeže Hitlerjugend.
Izraelský prezident Šimon Peres v Berlíně vyzval Německo a svět, aby dosud žijící nacističtí zločinci byli postaveni před soud.
Členové židovské komunity v Berlíně při vzpomínce na holokaust v německém Spokovém sněmu
Peres byl hlavním řečníkem na vzpomínkovém aktu na památku obětí holokaustu. "Prosím vás, učiňte vše pro to, aby tito zločinci dostali spravedlivý trest," prohlásil šestaosmdesátiletý veterán izraelské politiky a nositel Nobelovy ceny za mír.
Peresovi kromě zákonodárců naslouchali i vrcholní němečtí představitelé včetně prezidenta Horsta Köhlera a kancléřky Angely Merkelové.
Vzpomínkové akce se konaly na řadě dalších míst Evropy, například ve Francii v někdejším internačním táboře Les Milles, v Srbsku na místě koncentračního tábora Sajmiste či v Německu v Oranienburgu na sever od Berlína, kde byl koncentrační tábor Sachsenhausen.
Židovské náhrobky ve Štrasburku pomalované hákovými kříži
Obrovský šok pak zažili členové židovské komunity ve francouzském Štrasburku. Právě v den vzpomínky na oběti holocaustu se zjistilo, že náhrobky hlavního židovského hřbitova ve městě byly pomalovány svastikami.
