Tragická událost se stala 9. října 2008 před půlnocí, když se Ďuričko a Kočka mladší dostali v baru Monarch do roztržky, při které Kočka mladší hoteliéra nejméně jednou udeřil do obličeje. Ďuričko pak vytáhl zbraň, namířil na protivníka a třikrát vystřelil. Každý z výstřelů byl smrtelný.
Loni v dubnu pražský městský soud poslal Ďurička do nejpřísnějšího typu vězení. Verdikt potvrdil i odvolací Vrchní soud v Praze. Poslední šancí bylo právě dovolání k Nejvyššímu soudu.
"Soud nestanovil termín, kdy bude věc řešit. Jednání ale bude zřejmě neveřejné," řekl iDNES.cz mluvčí soudu Petr Knötig. Pokud soud dovolání vyhoví a vrátí věc městskému soudu, ten musí rozhodovat už podle nového zákona, který zná i skutek zabití, za které je možné dostat od tří do osmi let vězení - méně než za vraždu.
Za tu naopak tresty zpřísnil až na osmnáct let, místo bývalých patnácti. Právní princip ale stanoví, že soud musí brát v potaz tu variantu, která je pro souzeného příznivější. Vyššího trestu se tedy Ďuričko bát nemusí.
"Soud by se musel automaticky řídit novým zákonem, který je pro obžalovaného příznivější," vysvětlil iDNES.cz advokát Rudolf Šimon.
Vražda ve strachu
Podle nového zákona je zabití vražda, které se člověk dopustí v reakci na předchozí situaci. Třeba když žena v silném rozrušení zabije muže, který ji dlouhodobě a brutálně týral. "Úmyslné usmrcení v silném rozrušení, strachu, úleku nebo zmatku anebo v důsledku předchozího zavrženíhodného jednání poškozeného," říká doslova zákon.
"Pokud by soud věc řešil nyní, jsem přesvědčen, že by ji posuzoval jako zabití," řekl iDNES.cz Ďuričkův advokát Jan Červenka.
Pražský městský i vrchní soud přitom v odsuzujících rozsudcích uvedly, že Ďuričko střílel až poté, kdy jej Kočka mladší vyprovokoval, fyzicky napadl nejméně jednou ranou pěstí do tváře.
Nyní ale záleží, jak se zachová Nejvyšší soud. Ten může dovolání odmítnout - tedy se jím vůbec nezabývat, zamítnout - tedy nevyhovět, nebo žádosti vyhovět a původní rozsudek zrušit.
Zákon zná celkem dvanáct důvodů pro dovolání. Ty se netýkají například nových důkazů, ale spíše postupů, které mohly omezit práva souzeného. Nejčastější námitkou je pak argument, že soud skutek špatně právně posoudil.
