Ať už se veřejnost v únoru dozví jakýkoliv rozsudek, bude průlomový. Druhý pokus rozpustit DS byl o poznání lépe připravený než ten první z dílny úředníků tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera (ODS). Jen důkazy se soud nyní zabýval téměř tři dny.
"Jen těžko soud nyní Dělnickou stranu nevnímá jako neonacistickou," řekl iDNES.cz jeden ze svědků, politolog Michal Mazel pracující pro Ústav kriminalistiky a forenzních disciplín z Karlových Varů. Extremismem se zabývá přes 10 let.
Podle jeho kolegy Miroslava Mareše z brněnské Masarykovy univerzity je nejdůležitější, zda soud uzná jako legální důkazy, že je strana využívána neonacisty. Předseda Dělnické strany (DS) Tomáš Vandas to celé čtyři dny vehementně vyvracel.
"Jak poznáte neonacistu, co je to Národní odpor, kdo je jeho vůdce, členové?" zpovídal předvolané svědky, policejní specialisty či politologa Mazela.
Nevím, nechápu, neznám
Zatímco vládní zástupci sedmičlennému tribunálu v čele se soudcem Vojtěchem Šimíčkem předkládali jeden důkaz o zapojení neonacistů do aktivit DS za druhým, Vandas ani na okamžik neodložil masku "pana Nechápavého".
"Já opravdu nevím, jak se tento rádoby důkaz týká Dělnické strany," byla jeho nejčastější odpověď. Zazněla například při promítání záběrů z policejní helikoptéry z takzvané Bitvy o Janov, která se mezi neonacisty a policejními silami uskutečnila na podzim 2008.
Znalecký posudek podle něj bylo jen "takové povídání", kriminalisté soudu sdělili jen své subjektivní pocity, důkaz prý žádný. A když už připustil, že má ve straně militantní rasisty, je to už prý dávná minulost nebo jsou to řadoví členové bez podílu na řízení partaje.
Image DS ovšem pokazili tři její členové, kteří na téma propojení "dělníků" s Národním odporem odmítli vypovídat z obavy, že by jim to mohlo uškodit. Na to mají ze zákona právo.
Z vazby eskortovaný předseda pražské organizace Dělnické strany Patrik Vondrák, zatčený loni na podzim kvůli propagaci neonacismu, alespoň využil příležitost a pozdravil dívky v soudní síni.
"Grilovačka" Národního odporu trvala 12 minut
Přepočteno na minuty, strávili aktivisté Národního odporu u soudu dohromady 12 minut. A mohlo by to být o třetinu méně, kdyby pracovníci ministerstva vnitra nepoznali předvolaného Jiřího Šlégra mezi veřejností.
Obsílku, kterou mu nedokázala předat justiční stráž na místě trvalého bydliště, mu tak vtiskli přímo do ruky v budově NSS v Brně. "Poznali jsme ho díky jeho profilu na Facebooku," vysvětlil úředník, který si nepřál být jmenován.
Novináři i veřejnost se ale zřejmě nejvíce těšili na vystoupení advokáta Tomáše Sokola, který je považován za jednoho z nejlepších v oboru. Nakolik úspěšný jeho výkon u Nejvyššího správního soudu v Brně bude, je ale zatím otázkou.
Soud totiž rozhodne nejdřív v únoru. Žádné právní veletoče navíc právník, jehož hodinová sazba údajně činí pět tisíc korun, což jen za čas strávený v uplynulých čtyřech dnech v jednací síni dělá 165 tisíc korun, u soudu nepředváděl.
Nebyl nezvykle aktivní a prováděné důkazy či repliky zástupců Dělnické strany mnohdy spíše než on komentoval a dokresloval konkrétními příklady Sokolův pomocník a právník z ministerstva vnitra Karel Bačkovský.
Zástupcům vlády České republiky občas práci usnadňoval sám Tomáš Vandas, na kterém bylo až příliš znát, že není ani právník, ani zběhlý politik. Jeho dotazy místy vyloudily lehký úsměv nejen v Sokolově tváři, neubránili se ani soudci.
