"Byl to pokus o vraždu. Nemůžeme dovolit, aby ti, kteří jsou za útokem, přinesli další teror do naší společnosti," prohlásil policejní důstojník Barry Gilligan. Oblast exploze obsadili experti, kteří zkoumají vozidlo i okolí.
Gilligan poukazoval na třicet let násilí mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky, které si v Ulsteru vyžádalo 3 600 životů. Skončilo v roce 1998, kdy znepřátelené strany podepsaly na Velký pátek příměří.
Od té doby útočí radikálové z řad katolických republikánů víceméně zřídka a většinou právě na policisty.
Někteří irští radikálové stále mírový proces odmítají. Jejich názory vyjadřují i graffitti. Na snímku zeď ve východním Belfastu. (6. ledna 2010)
Například v říjnu explodovala bomba uložená pod vozem policisty na předměstí severoirské metropole. Výbuch zranil důstojníkovu partnerku, připomněl Belfast Telegraph. V listopadu pak explodovala nálož pod autem před policejní stanicí.
Loni na jaře se nicméně Irsko obávalo návratu násilí do ulic, protože v krátkém časovém rozmezí zabili členové odštěpeneckých skupin organizace IRA nejprve dva britské vojáky na vojenské základně a pak irského policistu. - více o obou případech se dočtete zde
A v listopadu nezávislá komise pro dohled nad činností násilnických skupin varovala, že hrozba ze strany těchto skupiny je nejvyšší za posledních šest let.
Třicet let teroru v severním irskuIRA (Irská republikánská armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky. Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů. Hlavní příčinou konfliktu je spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.
V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA. IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků. (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC) |
