Argentinci svou iniciativou „realizují návrhy mnoha společenských, kulturních, univerzitních, politických a lidskoprávních hnutí“, píše server, aniž by však konkretizoval, o která hnutí jde.
Iniciátoři podle uvedeného zdroje zdůvodňují návrh „úspěchy Kuby na poli zdravotnictví a vzdělání“ pod vládou Fidela Castra v letech 1959 až 2006, „nehledě na nezákonné americké embargo trvající 47 let“.
Fidel Castro v roce 1959.
„Zatímco politici, kteří již Nobelovu cenu dostali, se věnují vývozu námořní pěchoty, vypouštění raket a málo inteligentních bomb na ničené národy, a plundrují jejich přírodní i lidské zdroje“, uvádí se v textu s narážkou na amerického prezidenta Baracka Obamu, laureáta Nobelovy ceny za mír za rok 2009, „Fidel Castro přispěl k míru ve světě vysíláním tisíců lékařů, učitelů, vychovatelů, umělců a sportovců na mise do stovky chudých zemí,“ cituje server ze zdůvodnění.
Podle propozic ocenění však ale kandidáty Nobelových cen za mír mohou navrhnout jen poslanci, ministři, významné osobnosti, dosavadní laureáti nebo sám Nobelův výbor, nikoli však „skupina občanů“.
Třiaosmdesátiletý Fidel Castro v červenci 2006 odstoupil ze zdravotních důvodů z vedoucích funkcí a předal moc svému mladšímu, 78letému bratru Raúlovi. Kuba, jeden z posledních bastionů komunismu na světě, je nevládními organizacemi na ochranu lidských práv pravidelně kritizována za porušování těchto práv a svobod občanů.
