"Je to hned za rohem, ale bez masky tam nechoďte," domlouvá nám.
Když jí ukážu tu svou, na jedno použití, nesouhlasně zavrtí hlavou. "Ta vás ochrání sotva pár hodin. Já tu svou ušila z pěti vrstev a denně ji žehlím, abych zničila všechny mikroby," říká.
Před poliklinikou je masek domácí výroby vidět spousta. Některé jsou opravdu precizní, prošité tak, aby důkladně přiléhaly k tvářím.
Lidé na Ukrajině se rychle přizpůsobili nové situaci, kterou způsobila epidemie chřipky. Řádí už několik týdnů a zemřelo na ni zatím šestaosmdesát lidí. Úřady hlásí téměř půl milionu nemocných.
Všeobecné napětí umocňuje fakt, že pořád není jisté, o jaký typ choroby jde. Podle Světové zdravotnické organizace to může být pandemická prasečí chřipka. Ta však byla dosud s jistotou potvrzena jen u několika mrtvých.
MEZI SLOVENSKEM A UKRAJINOU FUNGUJE JE JEDEN HRANIČNÍ PŘECHOD- Slovensko kvůli chřipkové epidemii na Ukrajině od neděle rána dočasně uzavře hraniční přechod v Ubli. Pro motoristy tak zůstane v provozu jen přechod ve Vyšném Německém. Dnes to oznámil slovenský ministr vnitra Robert Kaliňák. - Slovenské úřady zpřísnily režim na hranicích s Ukrajinou tento týden, aby zabránily šíření chřipkového viru, který na Ukrajině doposud zabil více než 130 lidí. Od úterý jsou uzavřené přechody pro pěší ve Veľkých Slemencích a Ubli. autor: ČTK |
Neprojevuje se to jen všudypřítomnými rouškami. Když se podíváte skrz okýnka taxíků, které brázdí lvovské ulice, zahlédnete, jak řidiči a pasažéři sedí odtaženi co nejvíc od sebe, nalepeni na dveře.
Zpoza roušek na ulicích se dívají ostražité pohledy, které reagují na každé kýchnutí či zakašlání. Ptát se v lékárnách na vitaminy a léky na snížení horečky je skoro marné.
Zástupkyně šéfa polikliniky říká, že pacienti panikaří zbytečně. Nervozitu klade za vinu médiím a politikům, kteří z chřipky udělali předvolební téma. Za celý rozhovor však nesundá z obličeje roušku.
Zástupkyně vedoucího polikliniky, která nechce být jmenována, sedí za stolem v bílém plášti. "Jistě, letos je ta chřipka mnohem agresivnější než obvykle, hodně lidí stůně, ale nic tak hrozného to zase není. Pravda, u některých slabších lidí hrozí, že propukne zápal plic. Tamiflu ale máme pro všechny, kdo jej potřebují. Chybí nám maximálně diagnostika, dobré laboratoře," říká.
Ruce se tu teď nepodávají
Podle lékařky je tohle všechno na Ukrajině běžné, jen letos se o chřipce víc píše a stala se oblíbeným tématem politiků před prezidentskými volbami.
"A vlastně proč ne, je přece normální nosit roušku, když je člověk nemocný," vypráví. Na závěr dokonce ani nereaguje na mnou podanou ruku. Stáhnu ji tedy v rozpacích zpátky, v době epidemie to asi nebyl nejchytřejší nápad.
Nemocným, kteří v poliklinice čekají na doktora, moc do řeči není. Někteří mají skleněné oči od teploty a vypadají, že sem sotva došli. Lidem v ulicích však nošení masky zase tak normální nepřijde. Chřipková epidemie sice zemi zachvátí téměř co dva roky, nicméně fáče v autobusech i na tvářích servírek v luxusních kavárnách ve Lvově nikdy nikdo předtím neviděl. Dokonce když do recepce hotelu někdo vstoupí bez masky, personál si okamžitě nasadí roušku.
"Jsem z toho trochu v šoku. Ale říkám si: mám malou holčičku, dvanáctiletou Martinku, a moje zdraví je i jejím zdravím. Proto teď bez gázy na obličeji ven nechodím," vypráví taxikář Jura.
Právě řidiči taxíků a zadýchaných miniautobusů, kteří vozí denně desítky lidí, se asi nejvíc vystavují riziku, že chorobu chytí. "Já si nos mažu zevnitř i dezinfekční mastí, doufám, že neonemocním," vysvětluje svůj fígl šestatřicetiletý řidič Jurek.
Jinak příjemný, historií a noblesou prodchnutý Lvov jako by se proměnil v jámu lvovou, v níž čekáte nahrbeni, že nebezpečí může přijít z jakékoli strany.
"Řeknu vám, tohle politici vůbec nezvládli. Jistě, premiérka Julija Tymošenková se fotí s rouškou, ale v lékárnách se ničeho nedostává. Nebyli jsme předem zásobeni. Nemuselo to dojít tak daleko," vypráví žena, která se venku, po blátivé cestě lvovského sídliště, prochází s vnukem.
A opravdu, když zavítáte do místních lékáren, všude slyšíte totéž: klasické vitaminy už nejsou. "Nejsem kompetentní podávat informace o našich zásobách, ale pokud chcete, můžete si koupit vitaminy s ženšenem. A něco jako paralen," poradí většinou univerzálně lékárník.
V přepočtu pak ty dvě krabičky stojí víc než tři sta českých korun, což je na místní poměry velká drahota. Noviny už píší o tom, že Ukrajinci raději absolvují sedmdesátikilometrovou cestu do sousedního Polska, vystojí frontu na ostře hlídané schengenské hranici, jen aby si mohli nakoupit léky levněji v polské Přemyšli.
Jiný recept: česnek, citron a vodka
"Politika je politika a chřipka je chřipka," huhlají zpod fáče kamarádi Oleg Švec a Jurij Pidkovič.
I oni mají děti, i oni chtějí zůstat zdraví. Proto mají obličeje zakryté gázami, které sešily jejich ženy. "Kdo si na Ukrajině nepomůže sám, ten má smůlu," říkají, a když už si povídáme, hned se zmíní o tom, že místní svědci Jehovovi už kvůli epidemii zrušili i masová setkání, aby se mezi ně nákaza nerozšířila. Podle některých je ta nemoc prý známkou toho, že přichází armagedon. "Čtěte proto Bibli," radí nám na cestu.
Chlapíci, kteří postávají opodál s cigaretkou, se tomu jen smějí. "Ani by mě nenapadlo takovou roušku nosit. Taky mi ji sice žena ušila, ale já mám jiný recept. Česnek, citron a vodka," směje se důchodce Petro.
A jeho šestaosmdesátiletá sousedka Sofia Ivanovna, úsměv od ucha k uchu, má taky pro strach uděláno. "Ale kdepak roušky... chřipka... Já jsem celý život zdravá. Žádná cukrovka, žádný tlak, natož pak rýma. Podívejte, dneska jsou všichni zlenivělí, nehýbou se a pak se diví, že je bacily dohoní. To já brzo ráno vstanu a hned uklízím, abych měla všude čisto. A teď už běžte, děti moje, musím tu vyplít zahrádku a vyházet ty lahve, co mi sem někdo naházel. A buďte zdrávi," mává za námi stařenka.
