Na zahájení výstavy na Hradčanském náměstí přišel i pamětník, který varoval před neznalostí mladých. "Jestliže mladí nebudou znát minulost, budou si muset zopakovat v jiné formě to, co jsme si prožili my." Jeho slova podpořil chlapec, kterého na výstavu vzal dědeček: "Ve škole jsme se k tomu ještě nedobrali." Jiný návštěvník podotkl, že je důležité, aby si mladí na výstavu našli cestu.
Život s StB v patách, ale ani minuta výčitek
Jeden z panelů přibližuje třeba příběh Zdeny Mašínové, sestry Ctirada a Josefa a dceru jednoho z "Tří králů", odbojové skupiny, kterou zatklo gestapo a muže pak popravilo. Zdenu se její bratři snažili chránit, protikomunistického odboje se přímo neúčastnila. Přesto útěk bratrů její život poznamenal.
Zatkli ji sice jen na měsíc, mohla ale pracovat jen jako myčka laboratorního skla, StB jí byla stále v patách. "Nebyl to pro mne lehký život, zvlášť s ohledem na mé zdravotní postižení, byla jsem zavřená, různě pronásledovaná, perzekvovaná v zaměstnání. Ale byla jsem hrdá na svou rodinu," řekla sdružení Post Bellum, které výstavu připravilo. Dodala, že ani minutu bratrům nezazlívala jejich odchod.
Ten, který řekl komunistům ne
Jiný panel mapuje peripetie sedmaosmdesátiletého Jana Plovajka. Ten po záboru Podkarpatské Rusi Maďarskem utekl do Sovětského svazu. Zadržela ho ale sovětská hlídka, obvinili ho ze špionáže a skončil na tři roky v pracovním táboře na Sibiři.
"Doma jsme měli hospodářství, tak jsem makal a byl otužilej, takže jsem to vydržel. Ale pak už jsem v tom táboře odcházel tak, že jsem vážil čtyřicet kilo," vzpomíná Plovajko. V táboře mu říkali "dochoďága", označoval vyřízeného vězně, kterého čekala už jen smrt.
Plovajka zachránil až vznik československé jednotky v Sovětském svazu. Prošel se Svobodovou armádou významné bitvy na východní frontě. Pak ho lákala sovětská NKVD ke spolupráci. Odmítl a zůstal u komunistů zapsaný jako ten, který řekl ne. V roce 1950 ho propustili z armády, protože se nechtěl podílet na politických čistkách. Až do roku 1970 pracoval v různých profesích, než odešel do důchodu.
Výstava probíhá na jedenácti místech v Praze, na Hradčanském náměstí, kde byla výstava zahájena, je vystavený vagon, který vozil Židy to Terezína. - více o instalaci vagonu čtěte zde
Z Pražského hradu vede výstava na Klárov, kde vyrostla strážní věž z příbramského pracovního lágru. - čtěte Centrum Prahy hlídá strážní věž z komunistického lágruDalší panely jsou na Kampě, Palackého náměstí, Národní třídě, Jungmannově a Václavském náměstí. Zájemci si celou trasu mohou projít do 23. listopadu.
