Podle švédské ministryně pro EU Cecilie Malmströmové, která zastupovala předsednictví sedmadvacítky, průběh říjnového summitu Unie i jmenování nové Evropské komise budou záviset na tom, co se v Česku stane kolem dosud chybějící ratifikace smlouvy.
To europoslankyně zelených Rebecca Harmsová zvolila méně diplomatický tón. "Češi si zaslouží něco lepšího," řekla na adresu prezidenta Klause a vyzvala švédské předsednictví, aby koncem října na summitu EU nevycházelo vstříc požadavkům Česka na výjimku z Listiny základní práv EU.
KLAUS OTÁLÍ S PODPISEM LISABONUChce ve smlouvě poznámku o Chartě práv EU |
"To by byl příliš vstřícný krok vůči tomuto českému potížistovi," podotkla s tím, že Klaus prý neumí prohrávat a nerespektuje český parlament, který již smlouvu schválil.
Podle portugalské socialistické zástupkyně Edite Estrelaové by EU měla určit termín, do něhož by Klaus dokument podepsal. "Není jiná možnost, než aby podepsal tuto smlouvu," řekl o Klausově váhání s podpisem belgický šéf liberální frakce v EP Guy Verhofstadt.
Klaus hledá jen záminky, zaznělo v parlamentu
"Považuji za nepřijatelné, aby teď byly Benešovy dekrety ještě jednou vytahovány," prohlásil za socialistickou frakci Rakušan Hannes Swoboda, v jehož zemi jsou poválečné československé dekrety dlouhodobě sporné.
Podle něj se přece už před rozšířením EU zdlouhavě debatovalo o těchto dekretech a dospělo se k závěru, že nemají žádný retroaktivní účinek a že nejsou žádnou překážkou pro vstup Česka do EU.
KLAUSOVA ŠANCE PRO LISABONStačí jen slib, že EU nezpochybní Benešovy dekrety |
"Všichni víme, že to jsou pouhé záminky," řekl o požadavcích prezidenta Klause šéf nejsilnější lidovecké frakce Joseph Daul z Francie. Jeho skupina, v níž působí i čeští europoslanci za KDU-ČSL a dříve tam byli i zástupci ODS, lituje, že Klaus i přes schválení smlouvy parlamentem ČR přišel s dalšími překážkami.
Klaus našel i své zastánce
Šéf Evropské komise José Barroso vyjádřil přesvědčení, že nebudou kladeny další umělé překážky na cestě k dokončení ratifikace v ČR. "Tato smlouva je skutečně nezbytná," dodal.
Klaus ale našel i zastánce. Euroskeptický britský poslanec Nigel Farage jeho požadavky a odmítání podpisu smlouvu chápe. "Postavil se za české národní zájmy," podotkl směrem ke Klausově podmínce ohledně dekretů.
Některé reakce německých či rakouských kolegů prý ukázaly, že má pravdu. "Vydržte, když vám nedají, co chcete, nepodepisujte," vzkázal Klausovi.
Český europoslanec Oldřich Vlasák (ODS) v reakci na některé výroky kolegů poznamenal, že je třeba k sobě přistupovat s pokorou a respektovat ústavní postupy v jednotlivých zemích.
Prezident se bojí prolomení Benešových dekretů
Česko je poslední zemí, která zatím smlouvu neratifikovala. Lisabon už sice schválily obě komory parlamentu, ale skupina senátorů žádá Ústavní soud, aby zvážil, zda je dokument v souladu s českým ústavním pořádkem.
Prezident smlouvu zatím nepodepsal a navíc předložil podmínky k dokončení ratifikace. Obává se, že by mohly být uplatněním Listiny základních práv EU prolomeny Benešovy dekrety, které upravovaly mimo jiné poválečné vyvlastnění Němců a Maďarů.
Požaduje proto, aby si Česko dojednalo výjimku z této listiny, která by se ratifikací smlouvy stala právně závaznou. V minulých dnech se přidala slovenská vláda, že pokud výjimku získá Praha, bude ji chtít i Bratislava. - více čtěte zde
Podobné výjimky mají Polsko a Británie. Oba státy je ale vyjednaly už dříve a z jiných důvodů. "Musíme vyčkat, jak by měly tyto podmínky vypadat," podotkla švédská ministryně ke Klausovým požadavkům.
