"Máme jen dvě možnosti. Buď budeme v Evropské radě (na vrcholné schůzce EU) vetovat český návrh, nebo budeme trvat na tom, aby se vztahoval i na Slovensko," řekl Fico ve videokomentáři na svém webu.
Premiér zdůraznil, že poválečné československé prezidentské dekrety jsou trvalou součástí českého i slovenského právního řádu. Mimo jiné upravovaly vyvlastnění majetku Němců a Maďarů odsunutých z tehdejšího Československa.
Fico postoj Bratislavy obhajoval s tím, že dekrety by na Slovensku mohly být napadeny, když zde "budou na rozdíl od České republiky požívat nižší politické ochrany".
Vláda podle něj Lisabonskou smlouvu nadále podporuje. Slovensko bude jednat tak, aby neohrozilo konečnou ratifikaci smlouvy, ale ani oprávněné zájmy země "související s nedotknutelností a nezměnitelností Benešových dekretů," uzavřel Fico. Ještě včera přitom jen připouštěl, že Bratislava bude o stejné výjimce uvažovat. - přečtěte si Fico nevyloučil, že i Slovensko požádá o výjimku z Lisabonské smlouvy
"Měl jsem dojem, že Slovensko dokončilo ratifikaci Lisabonské smlouvy," reagoval šéf švédské diplomacie Carld Bildt. Připustil, že výroky slovenských činitelů přesně nezná. Musí prý ale zřejmě jít o něco, co se týká případné budoucí úpravy smlouvy, což však podle něj nyní patrně není na pořadu dne.
K slovenským požadavkům se nechtěl vyjádřit ani šéf EK José Barroso. "Nebudu to komentovat...Znáte můj postoj. Všechny členské země nyní schválily Lisabonskou smlouvu demokraticky, ať už referendem v Irsku nebo parlamentem," řekl obecně k ratifikaci. "Doufám, že už nebudou kladeny žádné další umělé překážky bránící dokončení ratifikačního procesu," dodal s tím, že Unie smlouvu potřebuje a to co nejdříve.
Brusel se zatím k obavám, že český požadavek na EU může spustit lavinu dalších žádostí, staví zdrženlivě. "Uvidíme, k jakým závěrům Česká republika dospěje," řekl mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger s tím, že proces formulování případné žádosti o výjimku teprve v Česku běží. Svůj požadavek by mělo Česko konzultovat se švédským předsednictvím EU na blížícím se summitu EU.
Klaus nedávno podmínil podepsání Lisabonské smlouvy výjimkou z Listiny základních práv EU. Podle něho by prý listina mohla dekrety prolomit, a otevřít tak cestu k majetkovým nárokům sudetských Němců. Prezident také čeká na výrok Ústavního soudu, zda smlouva není v rozporu s českou ústavou. - čtěte Klaus dal Lisabonu šanci. Stačí jen slib, že EU nezpochybní Benešovy dekrety
Lisabonská smlouva o reformě fungování EU a jejích institucí musí ratifikovat všechny země EU, jinak dokument nemůže vstoupit v platnost. Z 27 zemí bloku jí už schválilo 26. Jedinou, která tak zatím neučinila, je Česko. Smlouvu sice podpořili zákonodárci, ale chybí podpis prezidenta.
