Český a rakouský ministr životního prostředí podepsali tento týden dohodu, jak společně postupovat proti kůrovci u hranic obou států.
V pruhu širokém dvě stě metrů budou například na stromy lesníci stříkat mikroskopickou houbu, která lýkožrouta zabíjí, nebo loupat kůru napadených stromů nastojato. Rakušané zase zastaví masivní kácení stromů u Trojmezenského pralesa, kde vznikly několik hektarů velké holiny umožňující větru při vichřicích lámat i zdravé stromy na okraji holin jako sirky.
 |
Politici chtějí vznikem komise docílit, aby obě země o způsobu boje proti lýkožroutu smrkovému rozhodovaly společně. Nyní si totiž každý stát řeší situaci po svém: Rakušané mají u hranic hospodářské lesy, ze kterých těží a prodávají dřevo a napadené stromy kácí, kdežto na české straně je prales, který se snaží ochranáři zachovat a ponechávají jej tak přírodě napospas.
"Pro Rakušany je kůrovec silné téma, protože jim způsobuje v jejich hospodářských lesích velké škody. Proto jsem navrhl zřídit mezi českým a rakouským parlamentem komisi na téma Šumava. Je třeba najít kompromis. Kromě ochrany pralesa musí mít lidé v parku také podmínky na život. Nemám pocit hysterie okolo kůrovce, ale byl jsem překvapen tím, co jsem v lesích viděl," řekl v Lipně nad Vltavou předseda horní komory parlamentu Přemysl Sobotka.
Jemu na stůl nyní dorazila i petice s deseti tisíci podpisy Zachraňme Šumavu žádající okamžité řešení kůrovcové kalamity a zastavení další šíření brouka z prvních, tedy nejcennějších zón parku do okolí.
Komise fungovala už u Temelína
Jeho rakouského protějška Preinera nabídka na zřízení komise potěšila. Podobná už v minulosti fungovala i k problému bezpečnosti Temelína. "Společně můžeme tento problém zvládnout," věří Preiner i přesto, že například v otázce temelínské elektrárny energetici příliš námitky politiků v potaz nebrali a řídili se především doporučeními energetických úřadů.
Ředitel šumavského parku František Krejčí, který oběma předsedům ukázal, jaká je situace v lesích, kde se nezasahuje proti kůrovci a stromy se ponechávají svému osudu, věří, že komise bude pro park přínosem. "Už nyní existuje užší pracovní skupina odborníků, v níž jsou i rakouští zástupci. Spousta věcí, které řešíme, je nadregionálních a my se snažíme být evropští, což bez podobných komisí nepůjde. Jde přece i o peníze na regionální rozvoj území," míní ředitel parku František Krejčí.
Starosta jedné z nejnavštěvovanějších šumavských obcí, Modravy, Antonín Schubert zřízení komise také vítá. "Jakékoliv řešení, které pomůže dlouhodobému neřešení situace na Šumavě vítám. Stále slyšíme jen sliby, ale je potřeba pomoci rozvoji obcí," říká starosta a dodává, že se ale musí řešit i rozvoj šumavských obcí a ne jen kůrovcová kalamita.
Naopak ekologičtí aktivisté snahy politiků rozhodovat o budoucnosti unikátních šumavských lesů kritizují. Tvrdí, že otázky budoucnosti pralesů na Šumavě by měli nechat na odbornících a vědcích. "Představa, že soudit a rozhodovat o budoucnosti Šumavy budou politické komise, mě děsí, to se vracíme do období totality," říká ekologický aktivista z Hnutí DUHA Jaromír Bláha.
