Od dob rozpadu československé federace zůstaly ve vrcholné politice dvě výrazné osobnosti: Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Odjakživa k sobě měli blízko, teď se ale zdá, že český prezident úplně zmečiarizoval, míní komentátor deníku SME.
Jako příklad uvádí prohlášení české hlavy státu, že Lisabonskou smlouvu nepodepíše ani ve chvíli, kdy Ústavní soud napodruhé potvrdí, že není v rozporu s konstitucí. - přečtěte si Klaus vládě nic garantovat nebude, podpis Lisabonu neslíbí, říká Jakl
I Vladimír Mečiar v době, kdy stál v čele vlády, zneužíval toho, že se do ústavy nedá napsat "všechno", konstatuje slovenský list. Zákon o zřízení státu zkrátka předpokládá, že vysocí státní činitelé budou ústavu respektovat.
Jenže tento předpoklad se nenaplnil ani u bývalého slovenského premiéra, ani u českého prezidenta, míní SME. Přitom obě země se řídí principy parlamentní demokracie, neuplatňuje se v nich prezidentský systém.
Proto ve chvíli, kdy česká vláda využila pověření prezidenta republiky a dohodla podmínky Lisabonské smlouvy, již schválily obě komory parlamentu, by mělo být ústavní povinností hlavy státu dokument ratifikovat svým podpisem.
Existuje možnost, jak se podpisu vyhnout
Václav Klaus se ale podpisu reformní smlouvy mezi sedmadvaceti státy Evropské unie může vyhnout. Pokud rezignuje na post prezidenta republiky, píše v komentáři slovenský deník SME.
Jinak mu nezbývá než podepsat, jinak totiž neplní funkci ústavního prezidenta, ale činitele, který zneužívá svého postavení a v zemi platnost parlamentní demokracie pozastavil.
Hlava státu, která klade odpor demokratickému procesu a maří vůli parlamentu i občanů, tak nechystá puč jen proti Lisabonu, ale především proti samotnému ústavnímu zřízení republiky. Proto by Klause měli "řešit" především Češi a ne Unie.
