Takováto kombinace funkcí údajně ohrožuje nezávislost celého výboru rozhodujícího o ceně za mír.
Devětapadesátiletého Jaglanda, který byl ve funkci předsedy norské sociální demokracie v letech 1996-1997 norským premiérem a v letech 2000-2001 také ministrem zahraničí, nejvíce kritizují zástupkyně dvou momentálně opozičních hnutí, pravicové Konzervativní strany Höyre a krajně pravicové Strany pokroku.
"Bude-li v čele Nobelova výboru dále pokračovat, pak musí ukázat, že je skutečně nezávislý," prohlásila například vůdkyně konzervativců Erna Solbegová v deníku Bergens Tidende.
Kritikům se nelíbí hlas Ruska při volbě tajemníka
Výtky vůči Jaglandovi jsou založeny na skutečnosti, že při volbách do funkce generálního tajemníka Rady Evropy mu letos v červnu pomohl i hlas Ruska. Právě v této zemi jsou však v určitých ohledech stále porušována lidská práva, v posledních letech tu bylo několik aktivistů bojujících za zlepšení lidských práv dokonce zabito.
A Jagland, který na jedné straně podporu Moskvy oficiálně potřeboval, má na druhé straně v čele Nobelova výboru posuzovat a oceňovat bojovníky za demokracii, kteří s oficiální Moskvou nesouhlasí.
Rozpaky se objevují dokonce i v Jaglandově vlastní Norské dělnické straně. "Nobelův výbor musí být tak objektivní, jak je to jen možné," zdůrazňuje sociálně-demokratická poslankyně Eva Kristin Hansenová.
A šéf norského mírového institutu Prio Kristian Berg Harpviken s ní souhlasí: "Nevěřím tomu, že by člověk s funkcemi v Radě Evropy v Nobelově výboru vědomě vylučoval kandidáty, kteří jsou navrženi na cenu za mír. Ale již skutečnost, že taková možnost by vůbec mohla vzniknout, zhoršuje obraz Norského Nobelova výboru jako zcela nezávislé instituce."
Z ruských kandidátů na Nobelovu cenu za mír byla letos nejčastěji zmiňována advokátka Lidia Jusupovová, která coby dcera ruských rodičů v Čečensku poukazuje na drastické počínání ruské armády v této části světa.
Udělení ceny americkému prezidentovi Baracku Obamovi, které mimo jiné přivítal ruský prezident Dmitrij Medveděv jako "stimul pro naši společnou práci na vytváření nového klimatu v mezinárodní politice", vyvolalo u mnoha osobností v různých zemích světa přinejmenším rozpaky. - čtěte Nobelovu cenu za mír dostal americký prezident Obama. Svět je překvapen
