Zelení i socialisté dávají Klausovi čas, dokud Ústavní soud nerozhodne o stížnosti senátorů proti evropské smlouvě, do té doby stejně podepsat nemůže. Jakmile by však byla stížnost zamítnuta a Klaus dál váhal s podpisem, udeří.
Úřadující předseda zelených Ondřej Liška plánuje postavit Klause před Nejvyšší správní soud a žalovat ho za nečinnost. "Nyní zpracováváme analýzu toho, zda by taková žaloba měla šanci na úspěch," říká Liška.,
O LISABON BOJUJE I IRSKOPrůzkumy říkají, že v opakovaném referendu Irové smlouvu přijmou |
Lubomír Zaorálek z ČSSD by kvůli Klausovi změnil ústavu. "Pevně věřím, že prezident podepíše, jakmile soud stížnost zamítne. Pokud by však odmítal, byl by to důvod zauvažovat nad ústavou," říká Zaorálek.
ČSSD by neposlušného prezidenta chtěla zkrotit zpřísněním ústavy, kterým by zúžila jeho pravomoci.
"Ve slušné demokracii tohle nemá co dělat," říká kancléř prezidenta Jiří Weigl. K tomu, zda Klaus podepíše smlouvu, se vyjádřit nechce.
Správní soud už v minulosti prezidenta Klause "odsoudil". Před dvěma lety mu přikázal, aby okamžitě jmenoval soudcem čekatele Petra Langera, který si stěžoval, že Klaus nemá co otálet s jeho jmenováním.
Podle právníků by však tentokrát šlo o něco jiného. "V případu čekatele Langera vystupoval prezident jako správní orgán, který nemůže být nečinný. V případě podpisu mezinárodní smlouvy je však prezident ústavním orgánem, o kterém nemůže správní soud rozhodovat," myslí si znalec ústavního práva Jan Kysela.
Navíc není jasné, kdo by žalobu ke správnímu soudu vlastně podal, protože na rozdíl od čekatele Langera neexistuje v případu "Lisabon" nikdo přímo poškozený. "Teoreticky to může podat kdokoliv, klidně Ondřej Liška, otázka však je, zda by to na soudu neskončilo za dvě hodiny v koši," říká Kysela.
I kdyby však soudci Liškovi vyhověli, může se Klaus zachovat stejně, jako když mu soud nařídil jmenovat Langera. Rozhodnutí může ignorovat. "Prezident totiž není člověk, ale orgán. Nad ním není nikdo, kdo by ho mohl nutit. Nemůžete ho pokutovat, zatknout ani zavřít. Má širokou imunitu," říká Kysela.
Sestoupí Česko do druhé ligy?
Plán, který zvažují sociální demokraté, je daleko realističtější. Tři pětiny poslanců a senátorů by mohly odhlasovat, že prezidentova pravomoc podepsat vyprší po třiceti dnech a pak stačí podpis premiéra. Nebo by mohly schválit zákon "na jedno použití", který by určoval, že Lisabonskou smlouvu podepisuje premiér.
Podle Kysely by takové obcházení ústavy nesvědčilo o dobrém stavu české demokracie, žádným jiným opatřením však prezidenta nejde obejít. Za Klause by se mohl postavit jedině Ústavní soud, na který by se musela obrátit skupina poslanců nebo senátorů.
V tu chvíli už by Evropská unie řešila, co s českými rebely. Žádný plán pro případ, že by Česko odmítlo, neexistuje. Teoreticky by měla Unie na Lisabonskou smlouvu zapomenout, protože by ji musely schválit všechny státy, aby začala platit. Evropa by se tak dál měla řídit smlouvou z Nice, kterou však většina evropských politiků považuje za nedostatečnou.
Velké státy už začínají do Česka vysílat stejné vzkazy, jaké znají vzdorovití Irové nebo Britové. Italský premiér minulý týden zmínil, že se Unie může rozdělit na dva spolky. "Konstruktivní" státy by se rychle integrovaly a prohlubovaly spolupráci, kdežto ty neposlušné by zůstaly na okraji a postupem času by byly součástí Unie jen formálně.
