Viník, nebo obětní beránek vysoké hry? Pochyby o Lockerbie zůstávají

Historie jednoho z největších teroristických útoků se formálně uzavřela - na smrt nemocný Libyjec, který měl za bombový atentát nad Lockerbie strávit zbytek života ve vězení, se vrátil domů. Spekulace o jeho nevině však žijí dál. Podle mnohých byl totiž jen obětním beránkem mnohem větší konspirace.

Při útoku na letoun americké společnosti PanAm, který 21. prosince 1988 vybuchl nad skotským městečkem Lockerbie, zemřelo 270 lidí. Důkazní materiál se podařilo získat už během jediného týdne - výbuch podle policie způsobila bomba ukrytá v kazetovém přehrávači. Několik dalších týdnů pak vyšetřovatelům trvalo sesbírat kusy roztrhaného letadla, které jim měly pomoci odpovědět na zásadní otázky - kdo bombu do stroje umístil, proč a jakým způsobem to provedl.

V počátcích padlo podezření na Ahmeda Džibríla, vůdce teroristické skupiny LFOP (Lidové fronty pro osvobození Palestiny), který podle informací tajných služeb pracoval pro Írán. Reakce přišla okamžitě - západoněmecká policie během operace Podzimní listí provedla razie v několika bytech poblíž Frankfurtu, v nichž měli členové LFOP montovat do radiopřehrávačů bomby, podobné té, jež vybuchla při letu nad Lockerbie.

útok na letadlo nad Lockerbie

V prosinci 1988 zažila Evropa dosud nejtragičtější teroristický útok. Nad skotským městečkem Lockerbie explodovalo letadlo Boeing 747 americké společnosti PanAm. Zahynulo všech 259 lidí na palubě a také jedenáct obyvatel Lockerbie, kam dopadly trosky. Většina cestujících v letounu byli Američané.

Jenže snaha vyšetřovatelů ovoce nepřinesla. "Nikdy jsme nenašli důkaz, který by spojil Džibríla nebo íránské činitele s Lockerbie," řekl BBC Dick Marquise, šéf skupiny FBI, která na případu pracovala pod názvem Scotbom Task Force.

Spekulovalo se i o tom, že LFOP umístila bombu do letadla během zásobovacího letu z Frankfurtu do londýnského Heathrow, při čemž zaměnila kufřík s bombou s jiným zavazadlem napěchovaným drogami, který se pokusila propašovat jiná palestinská skupina. Sporné bylo i místo činu, do letounu se trhavina mohla dostat i přímo v Heathrow, odkud nakonec letoun vzlétl ve směru cílových USA.

Skandální přivítání v Libyi

Skotsko ze soucitu Midžrahího propustilo, muž umirá na rakovinu a zbývají mu prý tři měsíce života. Libyjský vůdce Muammar Kaddáfí pro něj vyslal soukromý letoun a za několik hodin od propuštění se bývalý tajný agent dočkal v Tripolisu vřelého přijetí, davy ho vítaly jako hrdinu.

Navíc je tu ještě jedno důležité svědectví, s nímž přišel otec jedné z obětí výbuchu, Jim Swire. Podle něj došlo noc předtím ke vloupání do zavazadlové oblasti společnosti Pan Am, jež prý policie dostatečně nevyšetřila, a navíc v důkazním materiálu zcela zamlčela. "Nedávno jsem se obrátil na Královskou kancelář (která projednává skotské žaloby) s dotazem, proč se to zamlčovalo celých dvanáct let, a jestli o tom vůbec vědí," uvedl.

Odpověď na svůj dopis prý nedostal, z čehož usoudil, že zmíněný incident musí být nyní ve stádiu důkladného šetření.

Místo nálože? Malta, tvrdí policie

Motiv vloupání využil později i Midžrahího obhájce při jeho prvním odvolání. Incident podle něj vyvolává pochyby o uložení bomby do letadla na Maltě, jak tvrdila policie. Jeho námitku ale soud zamítl.

O Maltě se začalo poprvé mluvit v souvislosti s nálezem úlomku časového spínače bomby v lese u Lockerbie, který byl obalen kusem oděvu s maltskou značkou.

Otázkou zůstává, proč se tohle odhalení objevilo až několik měsíců po katastrofě a jakým způsobem se s důkazem nakládalo. V původním procesu se totiž ukázalo, že označení policejního vaku s úlomkem bylo změněno, za což soud odpovědného policejního úředníka tvrdě zkritizoval.

Skotsko se bojí amerického bojkotu

Spojené státy se na Edinburgh zlobí kvůli propuštění atentátníka z Lockerbie

Pochybnosti vyvolává i svědectví maltézského obchodníka Tony Gauciho, který jako jediný identifikoval Midžrahího jako člověka, který si v jeho obchodě na Maltě koupil oblečení. Tvrzení svědka v policejních zápisech si však odporují a faktem je i to, že krátce před identifikací viděl Gauci fotografii Libyjce v jednom časopisu, o čemž se však Midžrahího obhajoba nedozvěděla.

Maltézan žije v současnosti v Austrálii, a podle tvrzení obhajoby si jeho "důkazy" koupili Američané za několik milionů dolarů.

Celou pravdu, co se v prosinci roku 1988 skutečně stalo, se tak svět zřejmě nikdy nedozví. Tajné dokumenty pro odvolací soud, které by mohly poskytnout nové informace, totiž neviděla ani obhajoba. A poté, co ministerstvo zahraničí označilo jejich publikaci za ohrožení národní bezpečnosti Velké Británie, je neuvidí ani nikdo jiný.

Midžrahí byl odsouzen jako člen libyjské tajné služby, který pracoval v týmu. Pokud byl do atentátu opravdu zapojen, musela být do něj zapojena i libyjská vláda, která tehdy sponzorovala terorismus po celém světě, včetně akcí IRA.

Kaddáfího režim, který kvůli Lockerbie čelil v letech 1992 a 1993 tvrdým sankcím OSN a Midžrahího vydal k soudnímu stíhání až v roce 1999, dnes díky svým zásobám ropy čile obchoduje s Británií i USA. Zřejmě není v politickém zájmu nikoho, aby pravda vyšla najevo, komentuje případ korespondent BBC Reevel Alderson.

Midžrahí nyní umírá, ale možná je jen užitečným obětním beránkem pro mnohem větší konspiraci, dodává Alderson.