Z jejího itineráře lze vyčíst, že priority Obamovy administrativy v Africe budou stejné jako za Bushových časů: suroviny a rozvoj demokracie. Přesně v tomto pořadí.
Obama i jeho šéfka diplomacie mluví o vládě práva a svobodných volbách jako o nutnostech, které zajistí černému kontinentu světlou budoucnost. I proto si Obama pro svou africkou premiéru vybral Ghanu, kde u moci už dvakrát opozice po vyhraných volbách bez problémů vystřídala vládní stranu. - o Obamově návštěvě Ghany si přečtěte zde
Americký prezident Barack Obama na návštěvě nemocnice v ghanské Akkře (11. července 2009)
A proto má Clintonová ve svém plánu zastávky v Libérii a na Kapverdách. Ani jedna z nich není strategicky důležitá, ale na africké poměry tu panuje demokracie, takže z marketingového hlediska je výhodné se tam zastavit, poplácat jejich představitele po ramenou a slíbit jim za jejich vzornost investice.
Konkurence z Evropy i Orientu
Tak by to oficiálně mělo být, že peníze dostanou jen ti "hodní". Studená válka již skončila, není důvod se v zájmu globální rovnováhy přetahovat o diktátory jako v dobách soupeření se Sovětským svazem. Jenže jakmile se začne jednat o suroviny, veškerá "propaganda" o demokracii jde stranou.
Dvě ze zemí, které má Clintonová ve svém harmonogramu (Angola a Nigérie), jsou největšími africkými producenty ropy. Další z destinací, Demokratická republika Kongo, má zase velké zásoby diamantů, zlata, mědi a koltanu (suroviny potřebné na výrobu mobilních telefonů). Ve všech třech zemích sice probíhají volby, ale o opravdové demokracii může mluvit jenom naivka.
Že by tady Američané čekali s výnosnými obchody až na lepší, demokratické časy, je stejně tak naivní. Na to je v oblasti příliš konkurentů.
Nejaktivněji se po afrických nerostech sápe komunistická Čína, která v posledním desetiletí provedla velkou africkou ofenzivu. Masivně investuje do infrastruktury, dováží levně své zboží i s jeho prodejci, kupuje tuny surovin.
Kvůli zakázkám sem opakovaně přijíždí i čínský prezident, který se například k cestám do Evropy nechává velmi přemlouvat. A hlavně se nikdo z Číňanů afrických vládců (na rozdíl od šťouralů ze Západu) neptá na lidská práva.
Bushe si tu cenili
Vliv si zachovávají i bývalé koloniální velmoci, které své zájmy podporují i přítomností svých vojenských jednotek (platí to zvláště pro Francii). Není náhoda, že Clintonová nezavítá do žádné z bývalých francouzských kolonií.
USA díky tomu, jak se v minulosti přimlouvaly u Evropanů za ukončení kolonialismu, mají v Africe dobrý zvuk. Důkazem je třeba to, že dokonce i v době, kdy poslední americký prezident George W. Bush byl po celém světě neoblíbený, v Africe ho podle výzkumů pozitivně hodnotily tři čtvrtiny lidí. Mohlo za to jeho nasazení v boji proti AIDS a malárii, na který USA pod jeho vedením věnovaly miliardy dolarů.
Jenže teď Amerika může v přetahované o Afriku nabídnout trumf, kterému se žádné balíky bankovek nevyrovnají. Jako jediná ze všech světových mocností má v čele černocha (potomka keňského otce) a podle výzkumu Gallupova institutu 87 procent dotázaných Afričanů Obamovi fandí.
Clintonová bude během své mise chtít obamomanie, která v Africe na rozdíl od USA nezeslabuje, jistě využít. Uvidíme, do kolika smluv ji v následujících jedenácti dnech přetaví.
Clintonová v AfriceJedná se dosud o nejdelší cestu Hillary Clintonové v roli ministryně zahraničí. Během jedenácti dní navštíví sedm zemí. Dnes začal její program v Keni, odkud je otec Baracka Obamy, poté se přesune do Jihoafrické republiky, ekonomicky nejsilnější země kontinentu. Dalšími zastávkami jsou na suroviny bohaté státy Angola, Demokratická republika Kongo a Nigérie. Na závěr navštíví Libérii a Kapverdské ostrovy, jejichž demokracii USA dávají Africe za vzor. |
