Zaujal jste světová média. Kdo všechno vám volal?
Dal jsem desítky rozhovorů. Nebylo moc práce, dlouze se volil předseda a místopředsedové. Překvapilo mě, že volali i z tiskové agentury z Luandy (Angola v Africe - pozn. red.).
Proč jste jel do Štrasburku na kole?
Na to se ptali všichni. Řekl jsem jim, že jsem slíbil, že když budu zvolený, pak na první zasedání pojedu na kole. Pak se ptali, které země jsem projel, kolik kilometrů, co tím sleduji, jestli chci podporovat zdravý život...
Odpovídal jste po pravdě, že ne, že si jen děláte reklamu?
Ne, já jsem odpovídal, jak jsem to říkal i doma... Chtěl jsem splnit ten slib daný před volbami v médiích. Po volbách se na to lidé hodně ptali, tak mi nezbývalo než jet. Pak jsem chtěl udělat propagaci naší nové frakci Evropští konzervativní reformátoři a zároveň jsem si dovolil podporovat kandidaturu Madridu na olympiádu v roce 2016.
Abyste udělal radost i své španělské manželce?
Má to dva důvody, obecně je to jediné evropské město, které na olympiádu kandiduje, a já se cítím být Evropan, ale sleduji to i z těch soukromých důvodů.
Jste vyznavač kol?
Nejsem vášnivý cyklista, ale kdybych měl čas, stal bych se jím. Ale jinak sportuji.
Jak cyklistický oblek z lycry odpovídá konzervativním hodnotám?
Poslanci si v dobrém slova smyslu mohou dělat, co chtějí. Já jsem z toho měl trochu obavy. Překvapila mě však pozitivní reakce mých kolegů, kteří pozvedli obočí, ale ve chvíli, kdy jsem zmínil slib, to vnímali příznivě. Jízdou na kole vyznávám volný pohyb osob. Je úžasné, že na hranici, kde se před dvaceti lety stříleli lidé, dnes bez problémů projedete na kole.
Ani jednou jste nemusel vytáhnout pas nebo občanku?
Ne.
Nebyl jste v parlamentu v převleku sám. Jeden váš kolega měl tričko proti Barrosovi, jiný nacionalistický maďarský úbor... Potkali jste se vlastně?
Ne. To si uvědomíte, když si do té lavice sednete. 732 kolegů, to je neskutečně veliké číslo. Pokud tam bylo jinak oblečeno sedm nebo deset lidí, v podstatě to odpovídá statistické chybě. Ani jsme se nepotkali.
Takže jste se uvedl, bude to stačit?
Rozhodně nebudu bojovníkem za cyklistická práva, ale už mi volalo několik cyklistických asociací, lobbing tady skutečně funguje. Já se dlouhodobě věnuji boji proti nadměrné regulaci a to chci tady řešit, jak už to dlouhodobě dělám v Česku. V Evropském parlamentu dosud není platforma, která by odborně řešila nadměrnou byrokracii a regulace. Mám schůzky s kolegy, přemýšlím o tom, že bychom založili diskusi mezi politickými frakcemi.
Trochu ten svět parlamentů znáte, ale překvapilo vás tady něco nepříjemně?
Hodně mě mrzí něco, co ale nesouvisí s parlamentem. Na cestě mě doprovázel František Šesták, který procestoval celý svět včetně americké Route 66 na svém kole, najezdil na něm 32 tisíc kilometrů a měl na něm nálepky EU, ČR, Route 66, a před příjezdem do Evropského parlamentu mu ho ve Štrasburku ukradli.
