Volby do Evropského parlamentu 2009
SOUHRN ZDE / FOTO+VIDEO ZDE / KOMPLETNÍ VÝSLEDKY ZDE |
Měsíční plat ve výši 207 tisíc korun hrubého, dále 110 tisíc paušál na provoz kanceláře, k tomu diety za každý den strávený v Bruselu a navíc nově i nárok na mnohatisícový příspěvek k penzi dráždí skoro každého.
Když k tomu připočítáme, že téměř polovina lidí považuje Evropský parlament za zbytečnou instituci, máme vcelku srozumitelnou odpověď na otázku, proč byla i tentokrát volební účast, a to nejen v České republice, tak nízká.
Členství v Unii podporujeme, máme ale výhrady k parlamentu
Za týden to bude šest let, co Češi rozhodli, že se staneme součástí Evropské unie. Více než tři čtvrtiny voličů v červnu 2003 vhodily do urny své ano.
Od té doby se podpora našeho členství podle různých průzkumů nijak zvlášť nesnížila, přesto se řada voličů staví ke všemu, co s fungováním Unie souvisí, velmi chladně. Nebo rovnou odmítavě.
V průzkumu se agentura ptala 549 respondentů starších 18 let. Z jejich odpovědí vyplynulo:
- volby do Evropského parlamentu nemají ve srovnání s volbami do Poslanecké sněmovny pro lidi takovou váhu,
- pro velkou část voličů je nepřípustné nechat zatlačit českého prezidenta do situace, aby bezodkladně podepsal takzvanou Lisabonskou smlouvu (37,4 procenta dotázaných míní, že ji podepisovat nemá),
- voliči pochybují o smyslu Evropského parlamentu (47 procent jej má za zbytečný, dalších 15,4 procenta dotázaných mu nerozumí), - platy a odměny členů Evropského parlamentu, této "nepochopené instituce", považují voliči za naprosto přemrštěné a neodůvodněné (téměř 64 procent dotázaných vyzývá poslance, ať navrhnou snížení svých platů).
Snižte si platy, žádají voliči
Jako největší zastánci Evropského parlamentu se ukázali lidé s vyšším vzděláním (podle 85 procent z nich má smysl). Také mnohem častěji než ostatní avizovali, že půjdou k eurovolbám (72,9 procenta). Jen pro srovnání: mezi vyučenými lidmi se k volbám chystalo 25 procent, mezi lidmi s maturitou 43 procent.
Z toho všeho se nabízí vcelku jednoduchý závěr: čím vzdělanější lidé, tím pro Evropskou unii a její instituce lépe. Přesto i u této skupiny si europolitici značně uškodili. A to zejména schválením obrovských platů a výhod, které nemají u jiných politických institucí obdoby.
Dvousettisícové platy a další statisícové náhrady provokují i vysokoškolsky vzdělané "euronadšence": nesouhlasí s nimi 90 procent z nich. Na rozdíl od ostatních lidí se s tím však vysokoškoláci častěji smířili: 48 procent má za to, že se s platy už nedá nic dělat, 41 procent vyzývá europoslance, aby si je snížili.
Podpis Lisabonské smlouvy nechce většina Čechů
Václav Klaus má k Lisabonské smlouvě, která nově upravuje společné fungování 27 evropských států, jimž částečně odebírá některé pravomoci, velké výhrady.
Se svým podpisem, bez kterého nemůže smlouva začít platit, váhá i po nedávném schválení smlouvy v Poslanecké sněmovně a Senátu. Ve sporu o Lisabon teď proti sobě stojí Klaus na jedné straně a zejména ČSSD, lidovci a Strana zelených na straně druhé.
Průzkum Medianu ukázal, že Klaus svůj zdrženlivý postoj může opřít o podporu větší skupiny veřejnosti. Jsou to především muži (40 % z nich) a lidé s nižším nebo středoškolským vzděláním (až 49 %). Naopak vysokoškolsky vzdělaní lidé mají za to, že by prezident měl Lisabon podepsat (61 %).
