"Již dlouho nebyl počet běženců tak vysoký," uvedl mluvčí Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) Ron Redmond a snažil se vybavit, kdy naposledy rostl počet uprchlíků tak rychle. "Naposledy to bylo ve Rwandě," dodal pro britský deník The Guardian.
Šéf humanitární pomoci OSN John Holmes poznamenal, že asi 15 až 20 procent běženců v Pákistánu je v některém z uprchlických táborů. Mezinárodní společenství zároveň vyzval, aby na pomoc těmto lidem poskytlo více peněz.
Z oblasti tajně unikají bojovníci Talibanu
Jeho výzvu vyslyšel Washington a podle šéfky americké diplomacie Hillary Clintonové pošle americká vláda do Pákistánu na humanitární pomoc sto milionů dolarů.
Uprchlické tábory se rychle plní. Běženci jsou zatím v relativně dobrém stavu, ale bojují s nedostatkem vody, jídla a začínají se mezi nimi šířit zejména dýchací a průjmová onemocnění.
Tábory se navíc potýkají ještě s jiným problémem. Mezi lidmi opouštějícími oblast bojů totiž mohou být i bojovníci hnutí Taliban. "Máme ověřené zprávy o tom, že talibanští teroristé po oholení svých dlouhých vousů a ostříhání vlasů opouštějí území," řekl agentuře Reuters vojenský zdroj. "Požadujeme po lidech ze Svátu, aby je identifikovali," dodal.
Civilisté jako rukojmí povstalců
Mezitím se situace v údolí Svát, kde proti sobě stojí asi pět tisíc bojovníků Talibanu a 15 tisíc vládních vojáků, dramaticky zhoršuje. V Mingoře, hlavním středisku údolí, se ujali vlády bojovníci Talibanu.
Začali s budováním zákopů a zaminováváním hlavních cest, aby se připravili na příchod pákistánské armády, ale také aby uvěznili ve městě zbylé civilní obyvatele jako lidské štíty. Oblast bojů se přitom nachází jen 130 kilometrů od Islámábádu.
Taliban v únoru nátlakem dosáhl toho, že mu vláda povolila uplatňovat v údolí Svát islámské právo šaría a fakticky mu nad ním ponechala kontrolu. Taliban toho využil a pokusil se rozšířit svůj vliv i do dalších oblastí. Dostal se až od oblasti Buner, asi sto kilometrů od metropole. Armáda na to reagovala masivním útokem.
