"Zejména u starších lidí je riziko, že mají další onemocnění, která průběh chřipky zhoršují," uvedla lékařka Národní referenční laboratoře pro chřipku Kateřina Fabiánová.
Nebezpečí představují přidružené komplikace, časté jsou zejména zápaly plic, v některých případech dochází k oběhovému selhání.
Lidé mohou podlehnout také přímo chřipce, ročně se však jedná pouze o několik případů. "Stát se to může. Jednou z komplikací při tomto onemocnění je takzvaná chřipková encefalitida," připomněla Fabiánová.
Proti sezonní chřipce existuje očkovací vakcína, která se aplikuje jednou ročně, ideálně na podzim. Očkování je třeba pravidelně obnovovat, složení vakcíny se každoročně mění v závislosti na virech, které se v republice objevují.
V Česku je v porovnání s ostatními evropskými zeměmi naočkováno výrazně méně lidí, proočkovanost je zhruba 8 procent, v ostatních zemích se pohybuje kolem čtvrtiny populace.
Prasečí chřipka? Velká neznámá
Jak bude pokračovat vývoj rozšíření prasečí chřipky, se podle Fabiánové nedá v tento okamžik předjímat. "Například u španělské chřipky trvalo určitou dobu, než se rozšířila do populace. Teď je mnohem větší doprava, miliony lidí cestují letadlem, může dojít k závažnému rozšíření," míní Fabiánová.
Nový druh je unikátní, co se složení viru týče. "Je otázkou, nakolik bude postihovat lidi v různých zemích, nakolik tam bude hrát roli klima," uvedla lékařka.
Běžná chřipka postihuje populaci především v zimních měsících. Je teoreticky možné, že to samé by se mohlo stát i v případě prasečí chřipky. "Zatím ale epidemie není tak dlouhá, abychom mohli říct nějaký další vývoj," uzavřela Kateřina Fabiánová.
