Režisér SvátekO výběru herců - obětí "Hodně herců odmítlo s tím, že na to jsou moc pověrčiví. Což chápu, kdyby šlo jen o to, že je někdo zastřelí, asi by se nezdráhali, ale oni měli ulehnout do nemocnice a umírat na kapačkách. To není příjemná představa ani pro mladého člověka, natož pro starší ročníky," připouští Svátek. |
Ty podle Svátka reagovaly různě. "Některé byly rády a fakt, že na to téma točíme film, braly jako svého druhu satisfakci, někteří příbuzní ale z pochopitelných důvodů spolupráci odmítali a my to samozřejmě respektovali," dodává režisér.
Hrdinu si vybral v béčkovém hororu
Se Zelenkou samotným se nesetkali, zato byli v neustálém kontaktu s jeho právníkem. "Udělali jsme jakousi gentlemanskou dohodu: on nám říkal, co si Zelenka nepřeje, my zase díky tomu věděli, kam smíme a kde už bychom riskovali. Když točíte film inspirovaný příběhem skutečného vraha, je to vždycky na hraně. Notabene když jde o člověka, který v době natáčení ještě není odsouzený," přiznává Svátek.
Jedním dechem ale dodává, že se právní stránkou věci zase nijak extrémně nezaobírali. "To bychom nenatočili nic. Zelenkův advokát například nechtěl, aby se příběh odehrával v nemocnici. Nakonec v nemocnici vzniklo devadesát procent filmu," usmívá se Svátek.
Najít představitele hlavní role nebylo lehké. "Měl jsem jasnou představu a jeden čas jsem pro postavu vraha počítal s Janem Budařem, který se mnou spolupracoval i na některých verzích scénáře. Nakonec jsme se ale příliš rozcházeli v tom, jak téma pojmout, a tak jsem začal hledat znovu," vypráví Svátek.
ČLÁNKY KE KAUZE HEPARINOVÝ VRAH |
Jméno Václava Jiráčka samozřejmě znal, ale to, že by se pro hlavní roli hodil, ho napadlo, až když viděl jeho minutový výstup v "béčkovém" americkém thrilleru.
"Ironie osudu. Ten film se jmenoval se The Dark Spirits a dostal jsem se k němu jenom proto, že v něm hrála i má manželka. Jeho scéna byla kraťoučká, ale stačila na to, abych Vaškovi napsal textovku někam do Tater, kde zrovna točil Jánošíka, že ho chci pro roli vraha," vzpomíná filmař.
Nakonec je prý rád, že vybral právě jeho. "Vašek má dvě rozdílné polohy, a přesně to jsem potřeboval. Mě totiž nezajímá ani tak sama causa, jako spíš psychika člověka, který se jeví jako slušný, vzdělaný a vyrovnaný, a přitom chadnokrevně vraždí. A přesně to Vašek umí zahrát," říká Svátek.
S výběrem herců měl ovšem režisér problémy i v případě rolí vrahových obětí. "Protože se jedná převážně o staré lidi, hodně herců odmítlo s tím, že na to jsou moc pověrčiví. Což chápu, kdyby šlo jen o to, že je někdo zastřelí, asi by se nezdráhali, ale oni měli ulehnout do nemocnice a umírat na kapačkách. To není příjemná představa ani pro mladého člověka, natož pro starší ročníky," připouští Svátek.
Nikdo nechce reklamu s heparinem
Dodává také, že na náladě nikomu nepřidalo ani prostředí nemocnice, kde se na čas museli téměř zabydlet. "Jen při hledání lokací jsme projeli nespočet nemocnic a někdy jsme až s úděsem zírali, v jakých podmínkách jsou nemocní lidé nuceni žít. Při natáčení jsme pak kolem sebe viděli denní provoz a některé případy máme v paměti dodnes. Obzvláště ve střižně, s hudbou Varhana Orchestroviče Bauera, to na nás dolehlo," připouští režisér. - Příběh heparinového vraha dotočili filmaři přímo v Havlíčkově Brodě
Kdo ovšem reagoval na téma "heparinový vrah" nejzáporněji, byly firmy, které filmaři oslovili při hledání sponzorů. "Farmaceutické firmy na nás už zdaleka volaly: ne, my ne, prosím! Neuspěli jsme ale ani u jiných soukromých subjektů. Vysvětlení je jednoduché, těžko najdete firmu, která chce, aby se její produkt objevil ve filmu o vraždění," komentuje sisyfovskou práci Svátek, kterému se nakonec podařilo usmlouvat alespoň oděv pro lékaře.
Nyní je film, ve kterém si dále zahráli i Václav Jiráček, Ivan Franěk, Stanislav Zindulka, Jana Krausová či Zuzana Kronerová, ve fázi postprodukce. "Hodně si hrajeme s obrazem, nechceme, aby film vypadal jako Ordinace v růžové zahradě převedená na plátno," směje se Svátek. Premiéra je plánována na 27. srpna.
