"Všichni jsme se dohodli, a to jednomyslně," oznámil po řadě zákulisních jednání Nizozemec Jaap de Hoop Scheffera, jemuž v červenci skončí mandát pro post generálního tajemníka NATO a kterého právě Rasmussen nahradí.
Istanbulu se nelíbila Rasmussenova laxní kritika a omluva za karikatury proroka Mohameda otištěné před časem v dánském tisku. Kodaň kritizoval také za to, že nezasahuje proti televizi kurdských separatistů, která v Dánsku sídlí.
Rabování, oheň, slzný plyn a zraněníSummit NATO proměnil Štrasburk a okolí v bojiště |
Turecko proto tvrdilo, že Rasmussen vzhledem k tomu, jak se postavil třeba ke zmiňované kontroverzi s karikaturami, by nebyl s to organizovat citlivé mise aliance do muslimských zemí. Co tedy nakonec Istanbul vyhádal?
Podle diplomatických zdrojů by mohl vzniknout post náměstka generálního tajemníka, který by se měl věnovat právě muslimské části světa. Obsadit by ho možná mohl právě zástupce Turecka. Tuto dohodu potvrdil i turecký premiér Recep Tayyip Erdogan. Podle něj se turečtí vojáci dostanou také do velitelských struktur aliance.
Rasmussen se po oznámení své volby vyslovil pro úzkou spolupráci s Tureckem. Důvody, proč Ankara jeho jmenování vetovala, nechtěl příliš komentovat. "Mám pro otázky, které vzneslo Turecko, pochopení. Chci se zasadit o dobré partnerství s islámským světem. Má pro naši společnou bezpečnost rozhodující význam," prohlásil budoucí šéf NATO.
Aliance se chtěla dohodnout na jménu nového šéfa už v pátek večer, avšak Ankara kandidáta, kterého podporovalo i Česko, zablokovala. Kvůli tureckému odporu se jednání nakonec protáhla zhruba o dvě a půl hodiny i dnes.
Do jednání se zapojil americký prezident Barack Obama i italský prezident Silvio Berlusconi. Politici se snažili Turecku vysvětlit, že v zájmu Aliance je, aby se nový šéf zvolil. NATO řeší svou budoucnost, ta visí na situaci v Afghánistánu. Kdyby se šéf nezvolil znamenalo by to, že organizace není jednotná.
Berlusconi dokonce kvůli asi půlhodinovému telefonátu se svým tureckým protějškem Erdoganem dnes ráno málem promeškal symbolický přechod představitelů států NATO přes most spojující hostitelská města summitu - německý Kehl a francouzský Štrasburk. - čtěte o Berlusconiho společenském přešlapu
Podle Erdogana měl ale hlavní podíl na "zlomení" tureckého "ne" Obama. "Náš prezident souhlasil poté, co dostal informaci, podle níž by měl být Obama garantem řešení problémů spjatých s výhradami, které jsme vznesli," zdůvodnil Erdogan podle agentury AFP turecké rozhodnutí.
Svou roli zřejmě sehrál i příslib Francie a Německa, které se podle agentury Reuters zavázaly více spolupracovat ohledně turecké snahy vstoupit do Evropské unie. Nakolik vážně byla tato proklamace myšlena ukáže teprve čas - právě lídři těchto zemí totiž dosud explicitně odmítali turecké členství.
Obama získal podporu pro Afghánistán, radar byl na okraji zájmu
Kromě nového šéfa NATO jednaly členské státy také o Afghánistánu, americký prezident Barack Obama si ze Štrasburku odvezl slib spojenců podpořit jeho další strategii v terorem sužované zemi.
Část členů se zavázala vyslat do Afghánistánu dodatečných pět tisíc vojáků. Zhruba tři tisícovky z nich by měly pomoci se zajištěním bezpečnosti srpnových voleb, další by se měli podílet na výcviku afghánské policie.
obama získal podporu pro afghánistánAmerický prezident děkoval spojencům a bavil publikum |
Podle Bílého domu bude 900 vojáků z Británie, několik dalších stovek dají Španělsko a Německo. Posílení svých jednotek přislíbily i Francie a Itálie.
Aliance ve Štrasburku debatovala i o protiraketové obraně. Oproti loňskému summitu v Bukurešti ale nebyla hlavním tématem vrcholné schůzky. V závěrečném komuniké jí je věnována pasáž, obšírněji ji analyzuje neveřejná zpráva schválená hlavami států a vlád NATO.
Dokument mimo jiné rozebírá, jak propojit budovaný americký protiraketový deštník s alianční protiraketovou strukturou tak, aby dohromady pokrývaly pokud možno celé území aliance.
"Já bych za velmi důležité považoval to, že ta zpráva pro nás jasně formuluje další úkoly, jak postupovat v protiraketové obraně," řekl český velvyslanec při NATO Štefan Füle. Zdůraznil také, že ač se původně zvažovalo, že ji budou schvalovat státy NATO jen na úrovni ambasadorů, nakonec se tak stalo na nejvyšší úrovni - tedy na summitu za účasti šéfů států a vlád.
