Severoirská policie obvinila z vražd britských vojáků radikála Duffyho

Před soudem v Ulsteru dnes stanul jednačtyřicetiletý irský prominentní radikál Colin Duffy, který se zodpovídá z nedávné vraždy dvou britských vojáků. Muž čelí osmi obviněním - ze dvou vražd, pěti pokusů o vraždu a držení střelných zbraní. Útok po dvanácti letech míru v ulicích Irska vzbudil obavy z návratu sektářského násilí.

Mladí britští vojáci Mark Quinsey a Patrick Azimkar byli zavražděni 7. března na základně Massareene, když u brány čekali na dodávku pizzy. Z vozu ale začali střílet ozbrojení radikálové. Další dva vojáci a dva poslíčci pizzy skončili s těžkými zraněními v nemocnici. K atentátu se přihlásila Pravá IRA, frakce Irské republikánské armády.

Policie necelých deset dní po atentátu zatkla prominentního člena IRA Colina Duffyho. Po jeho zatčení napadli mladí katoličtí radikálové policii. Na policisty házeli zápalné láhve. - přečtěte si Zatčení katolického radikála Duffyho vyvolalo v Severním Irsku nepokoje

Patrick Azimkar a Mark Quinsey 

Ve čtvrtek propustil místní soudce na žádost právníků šest podezřelých z atentátu, mezi nimiž byl i Duffy. Policie ho ale víceméně okamžitě opět zatkla a obvinila. Dnes čelil u soudu v severoirském městě Larne osmi obviněním - ze dvou vražd, pěti pokusů o ni a držení střelných zbraní.

Hlavním důkazem proti prominentnímu členovi IRA je podle policejního inspektora vzorek DNA v rukavici nalezené v autě, které měli řídit vrazi dvou vojáků. Vyšetřovatelé našli auto opuštěné krátce po atentátu ve městě Randalstown.

Podezřelé auto nalezené poblíž města Randalstown

Podle obhájce byl Duffy během soudu zticha. Svůj podíl na vraždě dvou Britů ale odmítl. Ve vazbě zůstane do 21. dubna, kdy opět stane před soudem ve městě Antrim.

Jednačtyřicetiletý Ir se s katolickou stranou Sinn Féin, která bývala politickým křídlem IRA, ve zlém rozešel před dvěma lety. Neakceptoval, že souhlasila s usmířením s protestanty. Podle britských bezpečnostních složek je on hlavou Pravé IRA.

Zpráva o jeho obvinění přišla jen několik hodin poté, co přibližně dvě stovky lidí demonstrovaly na podporu Duffyho a jeho rodiny v hrabství Armagh.

Tři dny po vraždě vojáků byl v Ulsteru zavražděn policista Stephen Carroll. K akci se přihlásila jiná skupinka republikánských odpůrců mírového procesu, která si říká Pokračování IRA.

Vojáci základny Massareene v Severním Irsku se loučí se zavražděnými kolegy

Z vraždy už byli obviněni tři lidé, mezi nimi i sedmnáctiletý mladík a dřívější člen strany Sinn Féin, sedmatřicetiletý Brendan McConville. Oba ve vazbě zůstávají a čelí obvinění z vraždy irského policisty. Třetí muž se bude zodpovídat ze zatajování informací. Carroll seděl v policejním autě, když ho vrah v Craigavonu střelil zezadu do hlavy. - čtěte V Ulsteru zastřelili policistu, k útoku se přihlásili odštěpenci z IRA

Na obou případech pracuje na tři sta policistů, kteří postupně pozatýkali jedenáct lidí, uvedl korespondent televize BBC. Většinu z nich policie později propustila.

Atentáty vyvolaly obavy z návratu terorismu do Severního Irska, které bylo dlouhá desetiletí místem násilí mezi protestantskými a katolickými nacionalisty. Pravá IRA zaútočila naposledy v Omaghu v roce 1998, bombový útok tehdy zabil 29 lidí. Od té doby panoval v Ulsteru klid zbraní. V posledních třech letech se ale teroristé začali znovu ozývat. Útoky však skončily selháním nebo byly včas odhaleny.

Třicet let teroru v severním irsku

IRA (Irská republikánská armáda) vznikla v roce 1919 přejmenováním a restrukturalizací polovojenských jednotek za účelem vojenského zaštítění jednostranně vyhlášené deklarace nezávislosti Irské republiky.

Severoirský konflikt mezi probritskými protestanty a proirskými katolíky si od roku 1966 do roku 1998 vyžádal na 3 600 životů.

Hlavní příčinou konfliktu je spor o to, zda má být Ulster součástí Spojeného království, či Irska. Někteří, většinou probritští protestanti, chtějí být součástí Británie. Další, zejména katoličtí nacionalisté, chtějí připojení k Irské republice.

V červenci 1997 vyhlásila IRA příměří a na Velký pátek o rok později obě strany podepsaly mírovou dohodu. V roce 2007 si pak bývalí nepřátelé rozdělili moc v nové vládě. Zasedli v ní někdejší protestantský extremista Ian Paisley a katolík Martin McGuinness, bývalý aktivista IRA.

IRA na konci devadesátých let složila zbraně, všichni členové se ale s mírovým procesem nesmířili. Vznikla odštěpenecká skupina - Pravá IRA. Ještě před tím se odloučila frakce Pokračování IRA. Pravá IRA požaduje samostatné sjednocené Irsko a stažení všech britských vojáků z Ulsteru. 

Britské jednotky, které v oblasti dbaly o bezpečnost, se stáhly v roce 2007. V Severním Irsku ovšem stále působí na pět tisíc britských vojáků.                                                 (Zdroj: ČTK, Wikipedia.org a BBC)