Podle předsedy Aliance na podporu raketového systému (MDAA) Rikiho Ellisona mají být seškrtány výdaje například na velký laserový projekt firmy Boeing, vesmírných projektů firmy Lockheed a také společností Northrop a Raytheon.
Omezení výdajů by podle Reuters mohlo postihnout i budování podzemních sil pro antirakety v Kalifornii a na Aljašce a zpomalit realizaci amerického systému v Evropě - vybudování sil s deseti antiraketami v Polsku a protiraketového radaru v Česku.
MDAA je vlivná lobby, nezisková nevládní skupina, která prosazuje budování a trvalou modernizaci systému americké protiraketové obrany. Nejmenovaný vysoký představitel amerického ministerstva zahraničí v pátek uvedl, že Spojené státy přehodnotí tempo vývoje protiraketového štítu, pokud Rusko bude souhlasit s tím, že pomůže zabránit Íránu, aby vyráběl jaderné zbraně.
Gates: rozpočet musí být realistický
Podle agentury Reuters staronový americký ministr obrany Robert Gates v pátek jednal s armádními veliteli o možnostech omezení rozpočtu Pentagonu v příštím roce. "Je to velmi citlivý proces. Ani já ani nikdo jiný z účastníků nebude moci specifikovat, o čem se diskutovalo," řekl mluvčí Pentagonu Geoff Morrell.
Gates údajně prohlásil, že armádní rozpočet musí být nejen vojensky odpovědný, ale také finančně realistický. Zároveň žádal tvrdé rozhodnutí o programech, při jejichž realizaci vznikají vážné problémy.
Předchozí prezident George Bush loni v říjnu podepsal rozpočet zahrnující i 65,8 milionu dolarů na vybudování protiraketového radaru v Česku a základny s obrannými střelami v Polsku. Uvolnění peněz na radar už dříve americký Kongres podmínil českým souhlasem s vybudováním zařízení.
Schválené finance na evropskou část protiraketového štítu byly o 246,3 milionu dolarů nižší, než původně americká vláda žádala; kongresmani ovšem při předběžném projednávání doporučovali ještě rozsáhlejší škrty, až o 370 milionů dolarů.
Obamova vláda přezkoumá Česko
Nová americká vláda Baracka Obamy podle některých komentářů výstavbu protiraketového štítu v Evropě nehodlá prosazovat tak razantně jako Bushova administrativa. V úterý ve Washingtonu po jednání se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem nová ministryně zahraničí USA Hillary Clintonová nevyloučila, že Američané své plány přezkoumají, pokud uvidí pozitivní změnu v chování Íránu.
Náměstek Clintonové William Burns pak v Moskvě prohlásil, že Washington je připraven k novým formám spolupráce s Ruskem v rámci protiraketové obrany. Diplomat zároveň řekl, že Američané budou pokračovat v konzultacích s partnery v Česku a Polsku.
Agentura Reuters citovala anonymní zdroj z amerického ministerstva zahraničí, podle něhož Washington bude schopen přehodnotit tempo vývoje protiraketové obrany v Evropě, pokud Moskva pomůže přesvědčit Írán, aby přestal usilovat o jaderné zbraně.
Podle původních amerických představ měla být evropská část protiraketového systému hotová v roce 2013, tedy ještě předtím, než bude mít podle odhadů Írán k dispozici zbraně dlouhého doletu. Právě nebezpečím případného íránského útoku Washington mimo jiné zdůvodňoval potřebu protiraketové základny v Evropě. Její vybudování Moskva dlouhodobě odmítá jako přímé ohrožení ruské bezpečnosti, zatímco Írán opakovaně ujišťuje, že jeho jaderný program má pouze energetické a tedy mírové zaměření.
Washington ještě za prezidenta Bushe uzavřel s Prahou a Varšavou dohody o vybudování radaru v Brdech a umístění antiraket v Polsku. Příslušné dohody však dosud nebyly ratifikovány.
