Prezident podle dopisů adresovaných zástupcům médií a Syndikátu novinářů jejich zájmu rozumí. Považuje však za nemožné, aby veřejným zájmem argumentovala sama profesní skupina, která svůj produkt za veřejný zájem označí. To může podle Klause učinit pouze nezávislý soud.
"Tuto roli v demokratickém státě nemůže nahrazovat kdokoli jiný, tím méně různí senzacechtiví novináři," napsal Klaus. Podle prezidenta se právě novou právní úpravou dostává vyšší ochrany "oprávněným zájmům individuálního občana před zájmy mocné a vlivné profesní a podnikatelské skupiny".
Stáhněte si prezidentovu odpověď šéfredaktorům ve formátu .pdf |
"Pan prezident mě zklamal. Mysleli jsme, že jako člověk, který celý život usiloval o demokracii, jež je založena na svobodě slova, náš záměr pochopí," řekl iDNES.cz předseda Syndikátu novinářů ČR Miroslav Jelínek.
"Rozhodnutí prezidenta republiky nás mrzí. Zejména proto, že jeho veto by nebylo žádnou bianko směnkou pro uveřejňování odposlechů," reagoval šéfredaktor MF DNES Robert Čásenský.
Syndikát novinářů zvažuje další postup. Nejpravděpodobnější možností je ústavní stížnost, kterou může podat skupina zákonodárců. "Vyzveme je k tomu a dáme jim k dispozici své argumenty proti novele," uvedl Jelínek.
Podle poslanců Strany zelených Kateřiny Jacques a Přemysla Rabase již v Senátu takový podnět vzniká, ústavní stížnost prý připravují místopředseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) a předseda senátní mediální komise Jiří Oberfalzer (ODS).
Škody budou značné
Problém zákona podle Čásenského tkví v tom, že kriminalizuje zveřejňování i těch informací, které dokazují nemravné chování politiků, jako je kupříkladu nepřípustný lobbing, ovlivňování obchodních případů a podobně.
"Takové jednání, jak se ukázalo v nedávné minulosti, nebývá policií vždy důsledně vyšetřeno a u žádného soudu se neobjeví," připomíná Čásenský.
Také šéfredaktor časopisu Reflex Pavel Šafr považuje prezidentovo rozhodnutí za nešťastné. "Daleko to překračuje právní standardy, které panují v Evropské unii," komentoval Klausovo rozhodnutí.
"Jde to mnohem dál a je zřetelné, že legislativci a zákonodárci nediskutovali s odbornými zástupci médií," tvrdí Šafr. Celá absurdnost prý podle něj vypluje na povrch, až zákon vstoupí v platnost. "Vždyť u nás zatím nikdo nedefinoval, co je to veřejný zájem. Celou věc se pokusíme přenést na pole Ústavního soudu i na mezinárodní úroveň," dodal Šafr.
Klausův dopis Syndikátu novinářůVážený pane předsedo, |
Poslanci na schůzi 5. února opětovně schválili novelu trestního zákona, kterou jim vrátil Senát. Vložili do ní i pasáž, která zakazuje zveřejňování policejních odposlechů. Nově tak novináři, který zveřejní jakoukoli část z odposlechu, hrozí až pět let vězení a pětimilionová pokuta.
Novela nyní čeká na Klausův podpis. Představitelé předních tuzemských periodik prezidenta vyzvalo, aby ji vetoval. "Jedná se o zásadní zásah do činnosti médií a zároveň o nejvýznamnější změnu v oblasti mediálního práva od roku 2000, kdy byl přijat současný tiskový zákon," uvedli ve společném dopise, který podepsalo patnáct šéfredaktorů.
Sněmovna diskusi odmítla
Podle nich byla tato změna přijata bez jakékoli diskuse s odbornou veřejností. "Sama Poslanecká sněmovna přitom k diskusi se zástupci médií nikdy nepřistoupila, ačkoliv jsme z naší strany tuto možnost opakovaně nabízeli," stojí v dopise.
Takto široce koncipovaný zákaz podle zástupců médií "představuje velmi citelný a neodůvodněný zásah do svobody projevu garantované Ústavou České republiky." A dodávají, že se vymyká pojetí svobody slova, které odpovídá vyspělým světovým demokraciím.
Stáhněte si dopis šéfredaktorů ve formátu .pdf |
Případná ochrana fyzických osob před zveřejňováním informací získaných z odposlechů je podle šéfredaktorů českým právem již dostatečně ošetřena.
"Soudy a nikoliv Parlament cestou novely zákona by měly posuzovat, zda uveřejněním konkrétních informací došlo k překročení křehké hranice mezi veřejným zájmem a ochranou soukromí," dodávají autoři dopisu.
V závěru vyzývají prezidenta, aby zvážil užití svých ústavních pravomocí a zákon vrátil zpět Poslanecké sněmovně. "Uvědomujeme si, že pro přijetí zákona hlasovalo i přes nesouhlasné stanovisko Senátu 129 poslanců a Vaše veto tak může být Poslaneckou sněmovnou přehlasováno. Domníváme se však, že právě Vaše odmítnutí zákona by mohlo přimět některé poslance, aby se nad dopady přijaté úpravy znovu zamysleli a znovu zvážili, zda je v zájmu naší demokracie tak kategorické omezení svobody slova".
