Regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení, které je vybere.
Například ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady se loni vybralo přibližně 30 milionů korun. „Díky tomu jsme například pořídili nový počítačový tomograf pro radiodiagnostickou kliniku,“ sdělila iDNES.cz mluvčí nemocnice Jana Jelínková. Přístroj podle jejích slov stál 36 milionů korun, nemocnice zaplatila většinu, zbytek hradilo ministerstvo.
Hejtman ČSSD ustoupilRadko Martínek prosí lidi: Plaťte poplatky |
Podobně využila poplatky i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. „V podstatě vše bylo použito v rámci nějakého zlepšení, jak pro pacienty, tak pro zaměstnance, mimo jiné na kurzy komunikace,“ informovala iDNES.cz mluvčí nemocnice Petra Pekařová.
Podle ní se ale nedá říct, které peníze pocházejí přímo z poplatků. „Nemáme to přesně rozdělené. Nedá se říct, co přesně z toho budeme platit,“ upřesnila Pekařová.
Regulační poplatky slouží také k vylepšení ordinací praktických lékařů. „Stále se to bere ve všech ordinacích jako novum, jako něco navíc. Většina ordinací to využila na to, aby nějakým způsobem zlepšila prostředí,“ popsal předseda Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost Pavel Neugebauer. Někteří kolegové podle něj nakoupili nábytek, jiní nové přístroje na rychlou diagnostiku, další třeba výpočetní techniku.
Lékaři podle něj měsíčně vyberou na poplatcích kolem šesti tisíc korun. Za výhodu pokládá, že lékař dostává peníze v hotovosti. „Poplatky mají zvláštní efekt tím, že lékař má okamžitě peníze k dispozici v ordinaci. To, že se vybírají v ordinaci, zpravidla znamená, že tam pak také končí,“ sdělil Neugebauer a dodal, že právě tento aspekt má na lékaře velký psychologický vliv.
Hejtman Martínek on-lineVysvětloval, proč vyzývá k placení poplatků |
Podle Jana Jelínka z Praktického sdružení lékařů jsou vybrané poplatky součástí balíku, který dostává každý měsíc zdravotnické zařízení. „Těžko se dá rozklíčovat, na co přesně ten konkrétní poplatek šel. V případě, že nám naroste příjmová částka, může se přikročit k investicím do zařízení, které se odkládají kvůli tomu, že na to nejsou peníze,“ sdělil Jelínek. Jednat se podle něj může například o nový nábytek nebo jakékoliv další vybavení.
Výjimkou jsou lékárny
Zatímco nemocnice i praktičtí lékaři si se zavedením poplatků polepšili, u lékáren se situace příliš nezměnila. Vybrané peníze se použijí na uhrazení DPH léčivých prostředků, která se od ledna 2008 zvýšila z pěti na devět procent. Úhrady zdravotních pojišťoven ale zůstaly na stejné výši jako v předchozím roce.
„Poplatky pro lékárnu neznamenají prakticky žádný výrazný příjem,“ konstatoval prezident České lékárnické komory Stanislav Havlíček. Lékárny totiž podle nařízení ministerstva nesmí ani po změně DPH zvýšit ceny léků.
Zatímco u levnějších léků se nevyužije celých třicet korun, u dražších léků nejsou pokryty všechny náklady. „V některých případech nám něco zbude, ale tím horko těžko pokryjeme ostatní náklady na slevu u těch dražších,“ uvedl Havlíček.
