Největším soupeřem bude podle jeho slov současný prezident Hamíd Karzáí. Taniwall v rozhovoru pro MF DNES uvedl, že kromě toho, že mu vadí Karzáího politika, nelíbí se mu ani přítomnost mezinárodních vojsk v jeho zemi.
"Tam, v Afghánistánu, jsem potřebnější než tady," říká lékař, který vystudoval medicínu na Slovensku, a slovensky také hovoří. Když neuspěje v prezidentských volbách, chce prý Afghánistánu pomoci alespoň tím, že vybuduje novou moderní nemocnici.
Karim TaniwallNarodil se v Afghánistánu v roce 1964. Od roku 1984 na Slovensku studoval medicínu, kterou dokončil v roce 1991. Pak léčil ve Vyšných Hágách, Galantě a Bratislavě, zaměřil se hlavně na srdeční a cévní choroby. |
Proč vlastně chcete kandidovat na afghánského prezidenta?
Chci, aby v Afghánistánu skončila občanská válka. Kvůli nepravdivým zprávám o Talibanu a terorismu je celá planeta v Afghánistánu jako vojenská síla. Evropská unie i Spojené státy jsou tam sedm let, ale se svou nejmodernější technikou nevyhrávají. Afghánistán je okupovaný. Denně tam umírají děti, matky, muži, ale i vojáci. A ti ani neví, proč tam jsou.
Takže tohle chcete změnit?
Ano, změnit Afghánistán, svou zemi. Udělat tam mír, pořádek. Samozřejmě, pak jsou třeba další věci pro rozvoj Afghánistánu, je třeba vybudovat, co se zničilo za třicet let.
Jak se dívá na váš nápad stát se prezidentem manželka?
Jako každá žena. Je to pro ni těžké, protože to tam nezná a jen z novin a televize ví, co se děje. Ale domluvili jsme se.
Můžete přesně formulovat, proč opouštíte zaměstnání v Česku? Je to hlavně kvůli touze po politické dráze?
Já jsem v Československu pracoval 16 let. A jsem na sebe hrdý. Kde jsem byl, tam vám řeknou, že doktor Taniwall byl dobrý. Znám to tady i na Slovensku, mám tu kamarády. Ale také si říkám, že v Afghánistánu jsem se narodil a chodil do škol.
Místo, kde se narodíte, nikdy nezapomenete. Sem jsem přišel jako mladý na vysokou školu, cítím se tu dobře, ale kořeny mám tam. Už jsem také starší a zodpovědnější. Jako doktor bych tam mohl postavit nemocnici, když by mi nevyšel prezidentský plán. Tam jsem potřebnější než tady.
V první řadě je falešnázpráva, že z Afghánistánu pochází teroristé. Ukažte mi, který Afghánec provedl nějaký teroristický čin. |
Je jisté, že do Afghánistánu odcestujete dělat kampaň?
To je plán, který chci provést na 99 procent. Jedno procento si nechávám. Nikdy nevíte, co se může stát.
Vaše žena je Slovenka, děti se narodily tady. Nebojíte se, že případné přesídlení pro ně bude nepříjemné?
Bavíme se o tom zatím jen zhruba. V případě prezidentského úspěchu by se to vyřešilo jasně - přestěhovali bychom se tam. Ale kdybych nakonec postavil "jen" nemocnici, tak tam navždy nezůstanu. Připravil bych hlavně sestry a lékaře, vyšetřil pacienty a zhruba po dvou měsících bych se vrátil. V době internetu mohu být tady a zároveň vše kontrolovat tam. Potřeboval bych také z Česka řadu věcí - léky, odborné publikace...
Takže v Česku byste měl odborné zázemí?
Ano. Vždyť jsem člen České lékařské komory. Ale manželka se do Afghánistánu samozřejmě pojede podívat se mnou. A když se jí tam bude líbit a bude chtít pomáhat, může být se mnou. Není třeba se ničeho bát, v okrese, odkud pocházím, je úplný klid.
Kdy budou prezidentské volby v Afghánistánu?
Začátkem léta.
Už víte, kolik budete mít protikandidátů?
Chystá se Karzáí, současný prezident. Dělá to, i když má nulové šance doma i v mezinárodní politice. Druhý je guvernér jedné provincie a třetí je bývalý ministr vnitra. Ovšem ani oni nemají nijak velkou podporu.
Národ už se za posledních třicet let hodně poučil. Dnes jsou v parlamentě všichni, kdo už jednou renovovali Afghánistán, ať to bylo za mudžahedínů nebo za komunistů. Teď jsou tam znova, Bushova administrativa je vrátila. Ale Afghánistán potřebuje člověka, který s dosavadním vývojem nemá nic společného.
Já jsem v Československupracoval 16 let. A jsem na sebe hrdý. Kde jsem byl, tam vám řeknou, že doktor Taniwall byl dobrý. |
A v tom vidíte svoji šanci?
Samozřejmě. Víme, že násilím se u nás nezmůže nic. To už zkoušeli Angličané, Rusové, teď Spojené státy, ale nikdy neměli úspěch. I když tam nasadili svého člověka, neuspěli.
Volby všude na světě znamenají výdaje na kampaň. Máte třeba tým lidí? Jakou kampaň vlastně plánujete?
V Afghánistánu mi vychází knížka, kterou jsem udělal na své vlastní náklady. Když se někdo objeví a řekne: toho člověka podpořím, tak neodmítnu. Když ne, nikoho se neprosím, protože to by se ze mne stala další loutka. A to nemám zapotřebí. V knize je všechno o tom, co jsem udělal a co chci udělat s Afghánistánem. Rozdám pět až šest tisíc výtisků. Ostatně v Afghánistánu se nejezdí s kampaní po městech, ani to není možné kvůli bezpečnosti.
Hodláte oslovit české politiky kvůli spolupráci? Třeba premiéra Topolánka? Česko nyní předsedá Evropské unii a mohlo by být důležitým partnerem.
Je to možné. Ovšem skutečnou velmocí jsou Spojené státy, a pokud jejich prezident řekne, že v Praze dneska sněží, tak zdejší politici všichni budou křičet, že tu sněží. Pan Topolánek je velmi sympatický člověk, ale nejsem si jistý, že vše dělá podle svého rozumu. Doteď říkal, že chce radar. A co když teď Obama řekne, že radar tady nechce. Nezačne totéž říkat i Topolánek?
Opravdu si nemyslíte, že by Česko mohlo být pro vás důležité? Ostatně máme ve vaší zemi vojáky.
Samozřejmě. Já si na 95 procent věřím, že vyhraji volby. Tomu opravdu věřím, pokud do toho nebudou zasahovat velmoci a nebudou chtít dosadit nějakého svého agenta. Kdyby záleželo na mně, udělám Afghánsko-česko-slovenskou federativní republiku. Ne, to si dělám legraci.
Co říkáte na přítomnost mezinárodních sil v Afghánistánu?
V první řadě je falešná zpráva, že z Afghánistánu pochází teroristé. Ukažte mi, který Afghánec provedl nějaký teroristický čin. Vždy to byl někdo ze Saúdské Arábie, která je nejbližší islámskou zemí, z Jemenu, Jordánska.
Usáma bin Ládin není Afghánec, proboha, my s ním nemáme nic společného. Kdyby tedy Evropa chtěla pomáhat v Afghánistánu bez vojáků, měla by velkou šanci na úspěch.
Takže podle vás nejsou cizí vojáci ve vaší zemi potřeba?
Kdyby se dělala politika rozumně... Já jsem vždycky pro dialog. Ten vše vyřeší. I na začátku se to dalo s Talibanem vyřešit. Ale agresivita Američanů, konkrétně Bushe, byla taková, že chtěli svými zbraněmi cosi ukázat celému světu. Ovšem nedokázali nic.
Už příchod mezinárodních vojsk byla tedy podle vás chyba?
Samozřejmě. Když je válka - tak v ní vždycky jeden prohraje. Nad tím se ale člověk musí vždycky dopředu zamyslet: A co když prohraju? Co bude dál? Taliban prohrál, vyhnali ho, šel do hor. A co dál? To chtějí zničit celý Afghánistán?
Co tedy navrhujete? Myslíte si, že je například možná domluva všech místních vůdců s Talibanem na obnově země?
To území patří Afgháncům. Ale určitě budeme vděční za pomoc. Pomozte stavět vysoké školy, dálnice, obnovovat krajinu. Pak vás budeme mít rádi, budeme vám líbat ruce. A pokud jde o Taliban, v žádném případě neplatí, že Talibanec rovná se terorista. Řekl bych, že to je něco jako partyzán. I v Československu byli partyzáni, bojovali za svůj stát. Talibanci bojují za svůj stát.
Myslíte si, že v Afghánistánu mohou být svobodné volby?
Nedávno jsem četl článek, že prezident Karzáí zahájil politiku, kterou chce Spojené státy vydírat. O vojenskou pomoc požádal Moskvu. Vidí totiž, že Barack Obama nepodporuje jeho administrativu, a tak ho chce vydírat. Rusové teď nemají v Afghánistánu co dělat, ale Karzáí je požádal o pomoc. Uvidíme, jak na to bude reagovat Amerika.
Já ale myslím, že Barack Obama bude chtít, aby volby proběhly svobodně. My potřebujeme dozor od Spojených států i od Evropské unie, ale musí být přátelský. Uvítáme i politické poradce, ale tak, aby nás respektovali. Nechceme však cizí vojáky.
Chápu to tak, že podle vás by pro Afghánistán byla nejlepší pomoc civilních pracovníků?
Ano. Budeme obchodovat a spolupracovat jako kdysi. Odborníci z Československa se třeba starali o tramvaje a dopravu v Kábulu. Největší cementárny pro 1 500 zaměstnanců byly z Československa. A jsou další věci, které udělali Češi, Němci, Francouzi...
Když to bude znovu podobně, půjde náš národ s vámi. Ale když ho budete bombardovat, zůstane na druhé straně.
