Kontakt by mohly iniciovat americké tajné služby a znamenalo by to definitivní rozluku s Bushovou doktrínou izolace Hamasu, napsal Guardian. Momentálně figuruje Hamas na listině teroristických organizací amerického ministerstva zahraničí. V roce 2006 Kongres schválil zákon zakazující americkým organizacím, aby Hamasu finančně pomáhaly.
Guardian mluvil se třemi lidmi obeznámenými s diskusemi v Obamově týmu pro převzetí moci. Podle nich se neuvažuje o navázání přímých diplomatických jednání, ale poradci prý příštího prezidenta nabádají, aby inicioval - alespoň prozatím - kontakt na nižší úrovni. V Obamově táboře totiž převládá přesvědčení, že ostrakizování skupiny je kontraproduktivní.
Legitimizuje Obama Hamas?
Palestinské hnutí Hamas ovládá pásmo Gazy a momentálně tam svádí těžké boje s Izraelem. Ten chce ofenzivou, která se minulou sobotu po týdnu náletů rozrostla v pozemní ofenzivu, dosáhnout zastavení přívalu raket, jimiž ozbrojenci zasypávají území židovského státu. - o událostech v Gaze čtěte zde
Pokud by americké tajné služby na příkaz Obamy navázaly s Hamasem tajný kontakt, bylo by to podobné jako v 70. letech v případě Organizace pro osvobození Palestiny, připomněl Guardian. Izrael o kontaktech předem nevěděl.
Richard Haass, diplomat působící v administrativách obou prezidentů Bushů a muž, o kterém se hovoří jako o příštím Obamově vyslanci na Blízkém východě, kontakty s Hamasem na nízké úrovni podporuje.
Riziku, že by navázání styků mohlo dát palestinskému hnutí legitimitu, se podle Guardianu lze vyhnout. Možností je mnoho. "Tajní vyslanci, mnohostranné rozhovory... Úplná izolace Hamasu, kterou vyhlásil Bush, skončí," řekl Steve Clemons z New America Foundation. "Můžete něco podniknout přes Evropany. Můžete přijít s mechanismem, který je multilaterální. Pro neokonzervativce to každopádně bude těžké sousto," dodal.
Ale jak prohlásil blízkovýchodní expert blízký Obamovu tranzitnímu týmu, je vysoce nepravděpodobné, že by prezidentovi lidé cokoli o případných jednáních zveřejňovali.
Obama nejspíš bude opatrnější
Poslední události v Gaze v každém případě zvýšily očekávání stran toho, jak si Obama s Blízkým východem poradí.
George Bush se drtivou většinu svých osmi let v Bílém domě konfliktu mezi Izraelem a Palestinci příliš nevěnoval, aktivitu začal vyvíjet v podstatě až v posledním roce prezidentství. Ale o to horečněji: vyhlásil dokonce, že jeho cílem je dosáhnout mírové dohody ještě před odchodem z Oválné pracovny. To ale analytici od začátku hodnotili jako nemožné. A poslední týdny jim daly za pravdu.
Američané jsou tradičním spojencem Izraele a v podstatě také jedinou mocností, která v praxi dokáže židovský stát ovlivňovat. I Obama zaujal pevnou proizraelskou pozici - už během předvolební kampaně. Ale jakmile převezme úřad, očekává se, že bude opatrnější, nestrannější.
Jeho hlavní starostí je teď zajistit, aby ho krize v Gaze nepřipravila o šanci nastolit vlastní zahraničně-politickou agendu, napsal Guardian.
Obama se funkce chopí 20. ledna. K nynější situaci v Gaze se dlouho nevyjadřoval - nechtěl prý zasahovat do diplomatických aktivit dosluhující Bushovy vlády.
Promluvil až po incidentu, kdy Izrael bombardoval školu spravovanou OSN. Při útoku zemřelo přes 40 lidí, podle palestinských zdrojů civilistů. Izrael argumentoval, že ve škole se ukrývali militanti Hamasu. Obama pak vyslovil "velké znepokojení nad civilními oběťmi" a dodal, že jakmile se stane prezidentem, okamžitě se zapojí do snahy o řešení krize.
