Za útok českou výbušninou semtex byl později odsouzen libyjský důstojník tajné služby Abdal Basat Alí Midžrahí, který se nyní domáhá propuštění na svobodu.
Až do 11. září 2001 byl exploze nad Lockerbie největším útokem na americké občany. Z 270 obětí jich 180 mělo pas USA. Mezi nimi například pětatřicet studentů Syracuse University, kteří se vraceli ze studijního pobytu v Anglii.
Let 103 z Londýna do New Yorku měl původně startovat v 18:00, ale kvůli hustému provozu nad Heathrow byl o pětadvacet minut posunut. V 18:56 se jumbo objevilo nad anglicko-skotskými hranicemi. Ještě v 19:01 bylo vidět na radarovém zařízení – letělo ve výšce 9 400 metrů a rychlostí 580 km/h.
Podívejte se, jak došlo k tragédii v Lockerbie |
Trosky letadla, těla cestujících a zavazadla naplněná vánočními dárky dopadly na městečko Lockerbie. Vrak v zemi vyhloubil kráter dlouhý 47 metrů. Byla zničena řada domů, smrt v nich našlo dalších jedenáct lidí. Oranžové plameny byly ještě dlouho vidět z dálky.
V dalších dnech upadlo Lockerbie do mimořádně stísněná atmosféry. Na místo tragédie se sjížděli příbuzní obětí a stovky novinářů. Vyšetřovatelé hledali v ulicích zbytky letadla, místní občané zase ze stromů a oken sundavali vánoční výzdobu.
„Na Štědrý den nesvítila venku žádná světla. Děti nechodily ven. Nemohli jsme se pořád srovnat s tím horrorem, který se stal,“ vzpomíná Matthew Kerr z Lockerbie.
Příběh, který ještě neskončil
Bohoslužbami a pochováním obětí skončila jedna část příběhu. Ta druhá, mnohem rozvleklejší, začala. A dodnes vlastně neskončila.
Tři roky trvalo vyšetřování. Zjistilo se, že výbuch způsobila nálož semtexu o hmotnosti zhruba 400 gramů. Byla umístěna v magnetofonu Toshiba a ten zase v zavazadle, které se do letadla dostalo předchozím spojem z Frankfurtu do Londýna.
Objevila se řada teorií. Z útoků byl podezříván kdekdo, od palestinských radikálů a Íránu až po rasistický jihoafrický režim. Nakonec stopy vedly do Libye. Přesněji tedy na Maltu, kde pracoval později odsouzený Midžrahí. V zavazadle totiž bylo i dětské oblečení, které prodal obchodník Tony Gauci právě zaměstnanci bezpečnostního oddělení libyjských aerolinií na Maltě.
USA a Velká Británie vydali zatykač na Abdala Basata Alí Midžrahího a jeho krajana Amína Chalífa Fímu už v prosinci 1991. Trvalo ovšem dalších skoro devět let, než se oba dostali před soud. Libyjský diktátor Muamar Kaddáfí je dlouho odmítal vydat. Učinil až tak po slibu, že OSN zruší sankce, které byly mezitím na africkou zemi uvaleny, a že budou souzeni na neutrální půdě.
Proces začal 3. května 2000 v nizozemském Camp Zeistu. Konal se podle skotského práva, takže obviněným hrozil pouze jeden trest.
Obhajoba za viníky útoku označila radikální Palestince. Soudci ovšem dospěli k závěru, že vinen je Midžrahí. Fímu zprostili viny. Motivem k útoku měla být odveta za americké bombardování libyjských měst Tripolisu a Benghází z roku 1986, které zase bylo reakcí na předchozí teroristický výbuch na diskotéce v Západním Berlíně.
Konečný verdikt padl 31. ledna 2001 a poslal Midžrahího na doživotí za mříže s tím, že o propuštění může zažádat nejdříve za 27 let. V dalším roce rozsudek potvrdil odvolací soud.
Midžrahí vinu rezolutně odmítal. „Bůh je můj svědek, že jsem nevinný. Nikdy jsem žádný kriminální čin nespáchal a nemám s případem nic společného,“ prohlásil.
Vstřícný krok Libye
Poněkud nečekaný směr nabral případ v roce 2002, kdy Libye oznámila, že je ochotna vyplatit rodinám pozůstalých odškodnění. Deset milionů dolarů za každého mrtvého. Pod podmínkou, že OSN i Američané odvolají své sankce a Bushova vláda vyškrtne Libyi ze seznamu států podporujících terorismus. - přečtěte si Oběti Lockerbie odškodníme, hlásí Libye
Kaddáfího režim se nikdy stoprocentně k útokům na letadlo Pan-Am nepřihlásil. Pouze konstatoval, že je ochoten přijmout zodpovědnost za činy svých funkcionářů. Dikátorův syn Saif ovšem letos v rozhovoru pro BBC řekl, že Libye se ke kompenzaci odhodlala jen proto, aby dosáhla zrušení sankcí.
Každopádně nabídka odškodnění obětem byla jedním z prvních kroků, které udělal Kaddáfí na cestě z mezinárodní izolace. V roce 2006 obě opět Libye a USA navázaly diplomatické styky, letos zemi navštívila ministryně zahraničí Condoleeza Riceová. - přečtěte si Riceová je na historické návštěvě v Libyi
A Midžrahí? Ten si stále odpykává trest ve věznici Greenock v západním Skotsku. Letos v říjnu mu lékaři diagnostikovali rakovinu prostaty, nicméně v listopadu zamítl odvolací soud v Edinburgu jeho podmínečné propuštění kvůli tomuto onemocnění. Druhé odvolání se má konat příští rok.
