Jiří Oberfalzer chce navrhnout vypuštění příslušných paragrafů z novely trestního řádu, soudí totiž, že by nová úprava byla nadbytečná. Problematiku podle něj řeší už současné zákony o ochraně utajovaných informací a o ochraně osobních údajů. "Není třeba zakazovat, co je již zakázáno," tvrdí senátor.
Šéf ústavně-právního výboru Jaroslav Kubera byl ještě konkrétnější. "Není možné, aby každá jednotlivá kauza vedla k návrhu zákona. Zákon musí být nejen potřebný, ale i nezbytný. Je třeba posoudit, jestli se stane něco fatálního, když ten zákon nebude - v tomhle případě absolutně ne," odmítl novelu podpořit Kubera.
KUBERA O ZÁKONU"Řešit život společnosti jen či převážně trestním právem je zahnání společnosti do kouta." |
Vadí hlavně způsob obhajoby novely
Zástupce šéfredaktora MF DNES Michala Musila překvapil zejména způsob, jakým totální zákaz zveřejňování odposlechů obhajují jeho zastánci.
"Nápadně často vyjadřují nelibost nad jednou konkrétní věcí, tedy zveřejněním podrobností z policejního spisu Krakatice, naznačujícího propojení mezi organizovaným zločinem a politikou," poukázal na pletence vztahů politiků, prostředníků a organizovaného zločinu, které MF DNES rozkryla. - vše o policejním spisu Krakatice čtěte zde
"Přijde mi to neuvěřitelné. Je tady pokus totálně zakázat zveřejňování odposlechů – média je přitom zveřejňují jen výjimečně. Ale že se v odposleších kohokoli můžou vrtat tři tisíce lidí na vnitru, to se neřeší," poukázal Musil na včerejší slova ředitele Úřadu pro ochranu osobních údajů Igora Němce. Ten senátory šokoval právě zprávou o tom, jak velký počet lidí na ministerstvu má k odposlechům přístup.
BLOG MF DNESTyto vaše zákazy omezují svobodu projevu, vážení politici |
Přílepek poslancům nevadil
Původní návrh trestního řádu předložilo ministerstvo spravedlnosti – to jím ovšem pouze chtělo chránit zvláště nezletilé oběti trestných činů. K návrhu ale poslanci rychle dodali přílepek zakazující totálně zveřejňování policejních odposlechů pod trestem pokuty a vězení.
Jeden z navrhovatelů novel, poslanec Marek Benda (ODS), si stojí za názorem, že zveřejnění odposlechů znamená zásah do osobnostních práv a skandalizaci lidí. - o rozhodnutí poslanců čtěte zde
Média argumentují tím, že by nadále mělo být možné zveřejňovat odposlechy, pokud jde o veřejné činitele. Opačný případ, tedy naprostý zákaz uveřejňování odposlechů, by podle nich mohl ohrozit svobodu tisku. Zástupci médií proto napsali senátorům dopis. - čtěte Dopis šéfredaktorů Senátu
