Za světoznámého autora se postavil například Vladimír Procházka, ředitel Činoherního klubu. Důkazy, jež archiv předložil, podle Procházky nejsou stoprocentně důvěryhodné a práce s prameny, kterou ústav provádí, je podle něj neprofesionální, uvedla ČTK.
„Vyšetřovací spis se skládá z vyšetřovacího svazu a podsvazku 1,“ uvedl ale v tiskovém prohlášení Jiří Reichel, mluvčí ústavu.
Na záznamu je podepsán příslušník bývalé bezpečnostní složky Jar. Rosický. Podle nově zveřejněných dokumentů byl Rosický skutečně v inkriminovaném období příslušníkem národní bezpečnosti. Pracovat u ní začal v prosinci 1949 a působil na oddělení pátrání, což odpovídá skutečnosti, že po Miroslavu Dvořáčkovi bylo vyhlášeno celostání pátrání, uvedl ústav.
Milan Kundera měl Miroslava Dvořáčka udat v roce 1950. „Dnešního dne o 16. hodině dostavil se ku zdejšímu oddělení studující Milan Kundera (...) a udal, že v této koleji (kde bydlel i Kundera, pozn. red.) bydlí studentka Iva Militká, která sdělila (...), že téhož dne se sešla na Klárově v Praze s jistým známým Miroslavem Dvořáčkem,“ začíná záznam. - více o udání Miroslava Dvořáčka čtěte zde
Dvořáček byl o několik hodin později na kolejích zatčen. V září 1950 stanul před soudem, který mu vyměřil rovných 22 let vězení. Nakonec si jich odseděl čtrnáct.
Stoprocentní jistotu nemáme, říká historik
Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů, pod který archiv spadá, v Rádiu Impuls připustil, že důkazy proti spisovateli nejsou absolutní. „Jsou dvě indicie, ale stoprocentní jistotu samozřejmě nemáme,“ citovala jeho slova ČTK.
„Dokud se nepodaří získat všechny pamětníky, a to se bohužel podařit už nemůže, tak to kompletní nebude,“ řekl historik. Podle něj chybí například policejní protokol.
Spisovatel Milan Kundera žije od poloviny sedmdesátých let ve Francii. V letech 1948-1950 a 1956-1970 byl členem KSČ. S novináři nekomunikuje, nyní ale udělal výjimku. Zprávu, že by byl udavačem, označil za lež. - čtěte Kundera se ohradil: Nikoho jsem neudal, je to lež